Let číslo 93 aerolinek United Airlines startoval kvůli čekání na ranveji o něco později. Když letadlo dosáhlo letové výšky, už byly dostupné zprávy o unesených letadlech. Piloti dostali textovou zprávu: „Dvě letadla narazila do Světového obchodního centra.“ O chvilku později do kokpitu vtrhli únosci, z rádia se ozvalo dvakrát Mayday, pak se řízení zmocnil únosce. Pravděpodobným cílem letadla měl být důležitý objekt ve Washingtonu, spekuluje se o sídle Kongresu nebo Bílém domě. Pasažéři uneseného boeingu se telefonicky spojili s policií, linkou United Airlines i svými blízkými na zemi. Dozvěděli se o únosech letadel a jejich nárazech do budovy Světového obchodního centra. Podle rekonstrukce událostí se pak pasažéři odhodlali k odporu…
Miluju ten pocit. Miluju pocit, když žiju v tom, že jsem viděl tuny filmů a žiju v tom, že film na tak vysoké úrovni už jen tak nenajdu a že jsem ty pravé vrcholy kinematografie viděl snad všechny. Jenomže i v tomhle ohledu je život krásný, protože vždy dokáže překvapit. I proto je nadále možné, že uvidím filmovou pecku, která je za jasný plný počet a rázem jí též můžu řadit mezi nejlepší filmy, které jsem kdy viděl. Přesně tyhle pocity u mě vyvolal snímek Let číslo 93 režiséra Paula Greengrasse.
Let číslo 93 mapuje příběh jednoho ze čtyř letadel, které 11. 9. 2001 unesli islámští extrémisté a ve finále byl Let United 93 jediným ze čtyř letadel, které nezasáhlo svůj plánovaný cíl. Proč vlastně? Protože došlo ke vzpouře a dle oficiálních závěrů chybělo jen pár sekund na to, aby pasažéři Letu United Airlines 93 ve finále vyvázli ze zdravou kůží. Příběh Letu United Airlines 93 je jednoduše univerzální a dalo se tak čekat, že se jednou dočká filmové adaptace. A ta nakonec dorazila relativně brzy. Režisér Paul Greengrass si ke svému novému filmu napsal scénář a film z velké části vznikl především díky kooperaci s pozůstalými obětí letu United 93, kterými se Greengrass snažil o co nejreálnější vyobrazení pozůstalých. Celkově si Greengrass celý příběh Letu United 93 nastudoval a skutečně se snažil o co nejvěrnější zpracování. A povedlo se mu natočit jeden z nejsilnějších filmových zážitků všech dob.
Let číslo 93 je jednoduše výjimečný film. Jde o hrozně těžce uchopitelné téma, které se velmi snadno mohlo Greengrassovi rozpadnout pod rukama. Jenomže Greengrassovi vyšlo hned několik věcí- Do hlavních rolí obsadil neznámé ale zcela schopné herce a fakt, že Greengrasss do hlavní role neobsadil žádnou velkou hvězdu, která by na sebe strhávala příliš pozornosti dává filmu ještě větší pocit uvěřitelnosti. Jde o skvělou poctu těm, kteří na palubě letu United 93 zemřeli a zároveň jde vyloženě o intenzivní zážitek, u kterého navíc nesejde na tom, že máte události kolem 11. září důkladně nastudované. Je totiž velmi nepravděpodobné, že byste u konce filmu nebyli tak napjatí a hlavním hrdinům přáli úspěch. I přesto, že víte, že se toho Happy Endu stejně nedočkají.
Nejdůležitější na tom je fakt, že Let číslo 93 není patriotickým filmem. Greengrass se nutně nesnaží udělat z Američanů hrdiny, kteří nemají žádné vady a Islámisty se nutně nesnaží všechny hodit do jednoho pytle. Let číslo 93 nebojuje proti žádné (sebevíc za vlasy přitažené) náboženské víře a ani se nutně nesnaží za vlasy přitáhnout z vyšetřování podložená fakta. Greengrassovi jde v jeho filmu o jediné- O co nejrealističtější a nejuvěřitelnější zpracování. Snaží se předat divákovi film, který ve svém zásadním příběhu navíc strašně moc vypovídá o síle lidské odvahy. Hádám, že kdyby se podobného filmu chopil takový Oliver Stone, podobně jako v JFK by se pustil do konspiračních teorií o tom, že za 11. září možná fakt stojí sám George W. Bush. Jenomže na tohle Greengrass prostě kašle- Nepouští se do teorií, nehledá nutné odpovědi na to za jakým účelem se to vlastně celé doopravdy stalo a zároveň skutečně nechce být patriotický. A zároveň servíruje i jeden z nejděsivějších filmových zážitků, kde především s atmosférou Greengrass prostě pracovat umí.
Je to naprosto fascinující dílo, které je bohužel založené na zcela tragické lidské události. Greengrass ale prostě natočil mistrovské dílo bez chyb. Greengrass do Letu číslo 93 necpe své vlastní politické a ideologické názory a prostě se jen snaží padlé uctít co nejvěrnějším podáním a zároveň přitom točí filmařsky naprosto fascinující dílo. Kameraman Barry Ackroyd celý film víceméně točí ve formě dokumentu, která ve vás vyvolá dojem, že jste skutečně na palubě United 93. Do velké míry tak jde Let číslo 93 vnímat jako snahu o co nejvěrnější dokumentární rekonstrukci, která hodně těží ze své autentičnosti. Geniální je poté fakt, že John Powell film doplnil hudbou, která naprosto dokonale padne k filmu a především to emocionálně silné finále ještě silněji působí i díky ní. Je velmi snadné, aby vás Let číslo 93 dohnal k slzám a přitom z filmu není cítit pocit, že na vás filmaři pocitově útočí a především nemáte pocit, že je tenhle film jakousi formou přiživení. Podobně jako v případě Schindlerova seznamu se tu prostě jeden talentovaný filmař snaží připomenout jeden tragický historický bod a přitom všem se mu skutečně daří v divákovi vyvolat pocit, že může být rád jak jsou jeho osobní problémy malicherné a jak skutečně může být hůře. Děsivé atmosféře, kterou Let číslo 93 představuje v pasážích, kdy jsme přítomní na palubě letadla se upřímně nevyrovná žádný horor. Živelná kamera vám dodává pocit, že jste skutečně svědky vrcholové ukázky lidské zoufalosti a ve finále skutečně držíte palce a začnete doufat, že se koukáte na film, který se odehrává v nějakém alternativním vesmíru, kde to celé možná dopadne zcela jinak. A i po finále Letu číslo 93 je následně několik minut těžké vrátit se na úroveň emocionální vyrovnanosti. Soucítíte s pozůstalými a budete se jenom modlit, aby se podobné události už jen tak nestávali.
Let číslo 93 je jedním z těch filmů, které v hlavě utkví velmi snadno. Je to naprosto strhující filmové dílo, které má mnoho pozitivních aspektů a je především vrcholnou ukázkou filmařských schopností. Greengrass natočil jeden z nejvíce strhujících filmů všech dob, který je zároveň jeden z emocionálně nejsilnějších. Jde o brilantní poctu a zároveň skutečně jeden z největších filmových milníků. Naprostá paráda!
Trailer:
Verdikt: 5 z 5
Photo © Universal Pictures