Učitel Johnny Smith (Christopher Walken) stráví po těžké autonehodě pět let v kómatu. Když se probere, zjistí, že má zvláštní schopnost vidět do minulosti i do budoucnosti. Stačí, aby se dotkl něčí ruky, a hned vidí, co dotyčný prožil v dětství či co ho v dohledné době čeká. Po krátkém váhání se rozhodne pomoct policii v pátrání po masovém vrahovi mladých dívek. Jenže jeho vize jej vyčerpávají a jsou děsivé. V jedné z nich dokonce vidí, jak příští americký prezident Greg Stillson (Martin Sheen) rozpoutá atomovou válku. Johnny náhle stojí před těžkou otázkou: má nechat budoucnost tak, nebo se pokusí zachránit svět?
Spisovatel Stephen King stihl za svou dosavadní kariéru napsat nespočet románů či povídek a logicky též vznikl podobný počet filmových či seriálových adaptací, přičemž některé dopadají velmi dobře (Zelená míle, Osvícení, Doktor Spánek, To 1-2 od Andy Muschiettiho, seriál 11. 22. 63), některé víceméně průměrně (Geraldova hra) a některé zase velmi špatně (Běžící muž, Cell, Ve vysoké trávě). Každý kdo poté četl minimálně jednu Kingovu knihu ví, že je jeho díla velmi těžké věrně zpracovat už kvůli tomu jak obsáhlé jeho romány bývají a jak je King ve svých knihách proslulý až puntičkářským vysvětlováním a vykreslováním nejmenších detailů. A i proto těch dobrých zástupců filmových Kingových adaptací není zas tak moc ale přesto jich několik dobrých je. A jedna z těch povedených adaptací je přitom neprávem tak trochu víceméně zapadlá a často ani nedochází k jejímu zmínění- A to jest Mrtvá zóna.
Už kniha je v rámci Kingovy bibliografie velmi neobvyklá a i přesto, že obsahuje Kingovy víceméně trademarkovské mysteriozní prvky se už zde King více věnuje psychologii hlavního hrdiny, což sice bral na zřetel i velmi často i předtím, právě u knižní Mrtvé zóny se ale důraz oproti klasickým Kingovým románům tak trochu prohodil a to samé víceméně platí i o filmové adaptaci. Režisérem a spoluscenáristou (společně s Jeffrey Boamem) této adaptace se poté stal David Cronenberg, proslulý režisér, který měl v roce 1983 své nejslavnější snímky jako Moucha nebo Crash ještě před sebou. A představitelem hlavní role se poté stal Christopher Walken, který se tou dobou už mohl chlubit Oscarem za výkon ve filmu Lovec jelenů, po tomhle filmu ale Christopher Walken většinu své kariéry už ztvárňoval pouze šílené postavy či charismatické záporáky (Batman se vrací, Pravdivá romance). V Mrtvé zóně se netypicky stal hlavním kladným hrdinou a i díky jeho zmíněnému charizmatu a především jeho jedinečnému akcentu to byla jasná castingová trefa do černého, která je vlastně jen takovou třešničkou na dortu velmi povedené Kingovské adaptace, která má skutečně smůlu v tom, že jí nezná víc lidí.
Cronenbergova Mrtvá zóna je po filmařské stránce bravurní práce s úžasně budovanou atmosférou a naprosto skvělým pracováním s emocemi. Mrtvá zóna poté není hororem v pravém slova smyslu- Je tu sice pár (velmi efektních) lekaček, tady se jde ale skutečně spíše cestou toho nahnat mrazivou atmosféru skrz strastiplnou pouť hlavního hrdiny, kterému se život od základu změní a sám vlastně neví jak svou novou speciální schopnost vnímat- Je to prokletí nebo dar? Johnny Smith neví a především se pořád musí smiřovat s faktem, že přišel o 5 let života, víceméně přišel o lásku života a po zjištění o existenci jeho schopnosti už mu návrat do normálního života rozhodně nehrozí. Johnny se poté musí vyrovnávat také s reakcí veřejnosti a následně i faktem, že vlastně v životě nemá aktuálně žádnou jistotu. Do toho se tu pořád pracuje s jeho vztahem k ženě o kterou kvůli kómatu přišel a faktem, že se oba navzájem pořád milují. Akorát je háček, že je Jimmyho bývalá nyní vdaná a navíc matka 10-měsíčního chlapce. Všechny tyhle vážné momenty by samosebou nefungovali kdyby byl Walken naprosté poleno. Jenomže háček je v tom, že samozřejmě není a právě na Walkenovi do velké míry stojí a padá celá Mrtvá zóna.
S Cronenbergem vlastně žádné předchozí zkušenosti nemám, už u Mrtvé zóny je ale cítit jeho pojetí pro mně dost dobře známé z vyprávění. Především je vidět, že tak vyhlášenému šílenému filmařovi tahle látka sedla a je to poznat především v silném režijním uchopení díky kterému film funguje tak dobře.
Film je do jisté míry aktuální skrz fakt, že postava Grega Stillsona je víceméně Donald Trump ve světě Stephena Kinga. Martin Sheen zde tohohle zkaženého politika naprosto bravurně ztělesňuje a především dokáže zahrát dvě mince takového průměrného politika: Tedy takovou na veřejnosti, kdy se politik tváří jako největší dobrák a poté tu zkaženou jakmile dojde na osobní záležitosti. Stephen King dost možná ve stylu Jimmyho Smitha Donalda Trumpa světu předpověděl a i díky tomu stojí si Mrtvou zónu dohnat v aktuální době kdy aktuálně startuje Trump vs Biden: Úsvit spravedlnosti.
Ze samotného tématu jde možná vytřískat tolik, že ve finále vždy musí nad Mrtvou zónou vládnout pocit jisté nenaplněné příležitosti. Stejně tak se Mrtvá zóna nevyhýbá menším zvláštním dramaturgickým rozhodnutím a samotný zvláštní dar hlavního hrdiny šlo možná zpracovat trochu lépe, přesto se ale Mrtvé zóně ve finále něco víc výrazně vyčítá. Tenhle atmosférický thriller je totiž vyloženě audiovizuálním zážitkem, který stojí za povinné zhlédnutí. Závěrečná katarze je možná smetena ze stolu tak trochu zmatečně, emocionální finále ale veškeré neduhy tak trochu vynahradí a především tak trochu utvrdí diváka v tom, že viděl něco speciálního. Prostě a jednoduše skutečně jedna z nejlepších adaptací Stephena Kinga a jeden z životních výkonů Christophera Walkena. Co víc si přát?
Trailer:
Verdikt: 4 z 5
Photo © Dino De Laurentiis Compan