Hlavní zbraní Protagonisty (John David Washington) akčního sci-fi spektáklu filmového vizionáře Christophera Nolana je jediné slovo – TENET. V temném světě mezinárodní špionáže bojuje o záchranu celého světa. Vydává se na extrémně komplikovanou misi, ve které pro časoprostor neplatí pravidla, tak jak je známe.
Christopher Nolan je bezpochyby (minimálně) jedním z nejlepších filmových tvůrců současnosti, který sice začínal u menších filmů jako Memento či Insomnia, svým šikovným talentem se ale dostal k Batmanovi začíná a krom toho, že dokázal ze svého Batmana udělat celou trilogii mu Warneři začali důvěřovat i u jiných velkých projektů a Nolan se tak prakticky stal v Hollywoodu jedním z mála filmařů, který si už víceméně mohl dělat co chce když z megahitů udělal originální sci-fi Počátek a Interstellar či válečné drama Dunkerk. Především po kvalitativní stránce jsou ale Nolanovy blockbustery jasným vrcholem a Nolan se už u většiny filmových diváků stál víceméně takovou sázkou na jistotu u které se divák začne těšit na každý nový film i přesto, že o něm zpočátku neví nic. Jeho nejnovější film Tenet poté konečně po škatulatech s vydáním kvůli COVID-19 doráží do kin a už informace o tom, že Nolan film dával dohromady přes 20 let nebo fakt, že jsme dostali kampaň, která byla sice naprosto parádní ale neprozradila téměř nic vytvořila další napjatě očekávanou filmovou událost u které se jen muselo čekat na to zda to Nolan opravdu opět zvládl…. a za mně rozhodně doráží pozitivní odpověď!
Až Tenet mi dal vlastně odpověď na otázku co mě na Christopheru Nolanovi fascinuje nejmíň- Nolan je totiž speciální kombinaci blockbusterového, uměleckého a experimentálního režiséra, který si většinou ukousává velká sousta a naštěstí je většinou dokáže více než výborně strávit. Trilogie o Temném rytíři patří mezi nejvýraznější komiksové adaptace a Nolan jí celou pojmul jako vnitřní souboj hlavního hrdiny se strachem, chaosem a bolestí, v Počátku představil naprosto bravurní koncept a do detailů promyšlený svět snů, Interstellar je poté nejlepším zástupcem sci-fi žánru posledních let a i když je Dunkerk v porovnání s ostatními velkými Nolanovými filmy méně revoluční a především nedodá tak perfektní završení, které většinou skrývá velmi silný zvrat tak jde pořád o výborné filmařské řemeslo, které je navíc unikátní díky svému střihu. Ze všech těchto zmíněných filmů má Tenet nejblíž právě k Počátku, zároveň je ale vlastně velmi zvláštní tyto filmy srovnávat, protože to Nolan opět natočil tak trochu jinak. A opět to prostě stojí za to!
Christopher Nolan je velký fanoušek Jamese Bonda a vždy si toužil vlastní bondovku natočit. A u filmařů se tak stává, že když mají nějaký oblíbený film tak se u něj velmi výrazně inspirují. Už u Počátku se v rámci celé jedné sekvence inspiroval Bondem, tady jde Nolan ale ještě o kus dál a jednoduše si vlastně natočil vlastní Bondovku. Ovšem Bondovku na drogách. Takovou tu Bondovku jako kdyby si někdo po roce 1977 a Moonrakeru (ve kterém se Bond dostal do vesmíru) řekl, že zajdou ještě dál a vzniklo by něco jako Tenet. Tenet je špionážní film, zároveň ale Nolan servíruje další naprosto bravurně vymyšlený námět a s ním spojený scénář, který dohromady dává nejen jasný povinný kinozážitek ale především rozhodně zásadní filmový milník, kterým se Nolan vydává zase o kus dál.
Tenet je vrcholná vysoká filmařina, která je dokonalá v téměř každém aspektu. Kameraman Hoyte van Hoytema si snad nikdy nezasloužil Oscara za kameru víc, protože téměř každý libovolný záběr Tenetu bych si za sebe pověsil do rámečku. Záběry ze vzduchu nebo na různé filmové lokace jsou radost jedna báseň a Hoytema se u mně asi oficiálně stává lepším kameramanem než Nolanův předchozí dvorní kameraman Wally Pfister. Nolan se tentokrát musel obejít bez Hanse Zimmera, místo něho se ale soundtracku ujmul Ludwig Göransson a po Black Pantherovi dodal další pamětihodný soundtrack. Zároveň velmi silně nesouhlasím s názory, že se Göransson pokouší imitovat Zimmera nebo názory, že se hudba k filmu nehodí. A především si u Tenetu dal někdo (konkrétně zvukaři Richard King a Gary A. Rizzo) vyloženě sakra těžkou práci se zvukem, protože každej výstřel z pistole, každej automobilovej náraz nebo hudba z Göranssonova soundtracku zní nejlépe jak může. Čím lepší plátno a čím lepší zvukové kinovybavení tak tím větší diváka čeká zážitek, za sebe ale musím potvrdit, že v IMAXU je možná někdy u tohoto filmu skutečně na ohluchnutí. Ale za ten zážitek to rozhodně stojí.
Tenet si diváka zamiluje podle toho jak pozorný bude- Tohle totiž není Počátek, kde se v nějakých pasážích vysvětlovalo jak vlastně stroj na sny funguje a víceméně se všechna pravidla v rámci filmu vysvětlili. U Tenetu je tomu přesně naopak- vše se vysvětluje za pochodu a rozhodně se zároveň nevysvětlí vše. Člověk, který u Tenetu chvilku vypne mozek se tak možná bude ztrácet v trochu tom jak funguje tohle a jak funguje tamto a jak se stalo toto. Za sebe musím upřímně říct, že jsem víceméně všechno pochytil, rozhodně i mně ale druhé zhlédnutí prospěje i proto, že opět jako je u Nolanovek zvykem dorazí zvrat, který celou věc obrátí vzhůru nohama. A u žádné Nolanovky to snad neplatí tak moc jako právě u Tenetu.
Opět se najdou lidé, kteří budou prskat na to, že se Nolan snaží šokovat za každou cenu a někdo bude zase říkat, že se Nolan vlastně točí v kruhu. Právě tato poslední věta je ale totální hloupost, protože Tenet je opět něčím úplně jiným a ze samotného nápadu následným konceptem, expozicí a bravurním provedením vzniká další blockbusterová trefa do černého, protože jde prostě o nejdokonalejší ukázku jak blockbustery dělat- Má silnou autorskou vizí a s ní také maximálně dokonalé provedení.
Protagonista (to je jediné jméno které v celém filmu má) v podání Johna Davida Washingtona možná v rámci Nolanovek není tak parádním hrdinou jako Bruce Wayne, Dominic Cobb nebo Joseph Cooper, Washington je ale sympaťák co má neskutečný charizma (což pravděpodobně zdědil po tatíkovi Denzelovi), kterému jde akční poloha uvěřit a především následně mezi ním a postavou Neila v podání Roberta Pattinsona vzniká postupně budované a uvěřitelné přátelství. Pattinson je jinak výborný a jeho postavu je velmi snadné si oblíbit. Stejně tak je tu velmi fajn femme fatale (ale vlastně ne úplně) Elizabeth Debicki, která má ve filmu své opodstatnění a především strašně dobrý záporák ruský oligarcha Sator v podání Kennetha Branagha. Branaghův záporák je sice jasně čistě zlý, zároveň má ale vlastně víceméně pochopitelnou motivaci a především skutečně funguje jako protivník. Často jsem ve spojitosti s Tenetem narazil na názor, že Branagh přehrává a nemůžu více než kroutit hlavou. Branagh totiž pořád za mně patří mezi nejlepší britské herce a tohohle ruského padoucha ztvárnil velmi dobře. Michael Caine jinak nesmí klasicky u Nolanova filmu chybět a v jeho cameu se velmi výrazně předvede a potěší, že tu šanci předvést se dostanou i Aaron Taylor-Johnson nebo Himish Patel.
Především jde ale skutečně o vrchol audiovizuálních filmových orgií, která předvádí několik naprosto dokonalých akčních sekvencí a bravurní prolog, jenž se již před pár měsíci objevil v IMAXU a naprosto skvěle vykreslí charakter hlavního hrdiny už na začátku není rozhodně předčasným vrcholem. Jakmile poté ale nastoupí zvrat uprostřed a celé vyprávění otočí vzhůru nohami tak už bezpochyby je jasné, že je Tenet zásadním vypravěčským filmovým milníkem, které se díkybohu Nolanovi nerozpadlo a funguje jako ta nejlepší možná skládačka puzzle.
Christopher Nolan měl pravdu- Tento film byl skutečně stvořen pro velké plátno a vám jenom padne čelist nad tím jak to do sebe vše ve finále skvěle zapadne. Jak je u Nolana zvykem tak se dá o jeho filmech říct, že se mu mohli snadno rozpadnout pod rukami. Platilo to o Počátku i o Interstellaru a platí to dost možná ještě víc o Tenetu. Ten možná není vrcholem Nolanovy filmografie a nenabízí tak silné finále jako poslední dva díly Trilogie o Temném rytíři, Počátek či Interstellar, pořád jde ale o výborné završení velké filmové jízdy, kterou je velmi snadné odsoudit kvůli tomu, že nedává smysl. Jenomže ve skutečnosti je v téhle variantě velmi pravděpodobně spíše nepochopená, protože tady ten film opravdu vyžaduje pozornost. I proto dost možná budou mít někteří diváci s novým Nolanem problém, nutno ale dodat, že to prostě opět je vrcholná filmařina a velmi pravděpodobně už teď jeden z největších (ne-li vůbec největší) filmových zážitků současného roku. Zároveň je vlastně jedno, že byla tahle letní filmová sezóna velmi hubená. Jeden Tenet totiž bohatě vystačí!
Trailer:
Verdikt: 5 z 5
Photo © Warner Bros
