V zaběhané mašinérii vztahů, orientované na legální i nelegální vydělávání peněz, se v rozmezí deseti let odehrává příběh trojice zúčastněných osob: Sam „Ace“ Rothstein (Robert De Niro) je bývalý hazardní hráč, dosazený mafiánským gangem do Las Vegas na vedoucí místo velkého kasina, které se jeho přičiněním stane minořádně úspěšným. Rothsteinovu osobní bezpečnost zajišťuje jeho nejlepší přítel, brutální gangster Nicky Santoro (Joe Pesci). Osudový zvrat do Samova života přinese profesionální podvodnice Ginger McKennaová (Sharon Stone), do níž se Rothstein zamiluje a jíž bezmezně věří. Město, obklopené ze všech stran pouští, je místem, kde platí odlišná pravidla a kde může organizovaný zločin dospět k naprosté dokonalosti……
Casino je víceméně vrcholnou prací režiséra Martina Scorseseho a společně s Vlkem z Wall Street a Mafiány pro mně jeden z jeho nejlepších filmů. Stejně jako Mafiáni bylo Casino inspirováno skutečnými událostmi, konkrétně postavou Franka Rosenthala a jeho ženy Geri McGee. Dle příběhů Rosenthala novelu Casino: Love and Honor in Las Vegas sepsal Nicholas Pileggi, který již předtím dle příběhu Henryho Hilla sepsal knihu Wiseguy, která později sloužila jako předloha k filmu Mafiáni u kterého společně scénář sepsali právě Pileggi a Scorsese. U Casina se tento scénář opakuje a scénář opět společnými silami sepsali právě Pileggi a Scorsese. Ale zároveň přitom rozhodně nehrozí, že by bylo Casino Mafiány 2.0, protože jde ve finále i přes výrazný Scorseseho rukopis o trochu jiný film.
Casino nás zavadí do trochu jiného okruhu mafiánského světa, tedy do světa Las Vegas kde si mafiáni našli nové bohaté zisky v podobě hazardu. Hlavní hrdina Sam Rothstein není mafián ale jenom jejich spolupracovník. Bývalý úspěšný gambler, jehož schopnosti jsou využity k tomu aby se z něho stal oficiální ředitel Casina Tangiers. Stejně jako Mafiáni je poté Casino složeno víceméně z různých příběhů, které se nicméně propojují a v případě Casina výrazněji než právě u Mafiánů. Casino je prostě a víceméně další velký Scorseseho epos, který diváka svou atmosférou velmi rychle do světa hazardu chytí a představí nablýskanou mafiánskou pohádku plnou krásných žen, luxusu a Joea Pesciho, který cpe hlavy do svěráku.
Casino je víceméně dokonalé po všech stránkách a jak tomu u Scorseseho platí tak není délka 3 hodin vůbec vražedná. Naopak jde opět o dramaturgicky naprosto geniálně vyváženou pecku, která navíc oplývá klasickou Scorseseho stylovou volbou hudební dramaturgie (Divák se s postavou Sharon Stone seznámí za doprovodu Love Is Strange a jde o naprosto stylovou volbu). Dvorní střihačka Martina Scorseseho Thelma Schoonmaker je opět strůjkyní naprosto bravurního střihu a v součtu ve finále skutečně jde o vrchol Scorseseho tvorby.
Především jde o první spolupráci Martina Scorseseho a kameramana Roberta Richardsona, který si už tou dobou díky filmům jako Četa, JFK nebo Pár správných chlapů získal pověst bravurního kameramana a udělal z Casina jednoduše vizuálně skvostný biják. Ze Scorseseho a Richardsona se sice nestalo sehrané duo (po tomhle filmu spolu spolupracovali už jenom na Letci, Prokletém ostrově a Hugovi a jeho velkém objevu a Scorsese spíše upřednostňoval čerstvě zesnulého Michaela Ballhause a jeho aktuálním dvorním kameramanem je Rodrigo Prieto), přesto se ale Richardsonovi povedlo minimálně co se týče vizuálu od zbytku Scorseseho tvorby odlišit.
Opět je tu famózní skvadra herců a na dlouhou dobu šlo před Irčanem o poslední spolupráci Scorseseho, Roberta De Nira a Joea Pesciho. Robert De Niro si jede svůj klasický vrcholný herecký standard, Joe Pesci zde stejně jako v Mafiánech hraje naprosté brutální hovado (ovšem znatelně odlišnější než v Mafiánech), ale především je tu Sharon Stone, která dokazuje, že Scorsese nemá problém ohledně ženských postav je minimálně udělat zajímavými a výraznými. Casino v tomhle ohledu bezpochyby představuje životní roli Sharon Stone a dynamický vztah mezi Samem Rothsteinem a Ginger McKennou je jedno z klíčových témat filmu. Sam víceméně Ginger k svatbě donutí i přesto, že ho Ginger víceméně nemiluje, což se následně podepisuje na jejich komplikovaném vztahu. Nechybí tu zajímavý romantický trojúhelník, ta viditelná vypravěčská nadšenost a především schopnost balancovat mezi vážnými a odlehčenějšími pasážemi. Jednoduše Scorsese ve vrcholné formě.
Casino je právem bráno jako jeden z nejlepších filmů Scorseseho kariéry a dodnes je naprosto strhující filmovou peckou, které se nemůže vyčítat, že by Scorsese šlápl dvakrát do stejné řeky. Na to má Casino i přes Scorseseho trademarky svůj vlastní ksicht a především je ještě o ždibec povedenější než Mafiáni. Prostě a jednoduše filmová klasika, která dodnes neztratila nic ze svého kouzla a právem bude ještě hodně dlouho brána jako jeden z nejlépe natočených filmů všech dob……
Trailer:
Verdikt: 5 z 5
Photo © 1995 Universal Pictures