Dorotka Galeová (Judy Garland) je sirota, která vyrůstá u své tety a strýce na zaprášené farmě v Kansasu, kde žije jednotvárný černobílý život. Dorotčino přání dostat se do úplně jiného světa „tam za duhu“ se splní ve chvíli, kdy je spolu se svým pejskem Totem odnesena tornádem do země Oz. Když se tam však dostane, přijde na to, jak moc jí rodina chybí a chce se vrátit zpět do Kansasu. A tak s pomocí Hodné čarodějnice ze severu (Billie …Burke), Strašáka (Ray Bolger), Plecháče (Jack Harley) a zbabělého Lva (Bert Lahr) se vydává na cestu dlážděnou žlutými cihlami do Smaragdového města, kde žije všemocný Čaroděj ze země Oz (Frank Morgan), který jí možná pomůže vrátit se zpět do Kansasu.
Čaroděj ze země Oz je jeden z těch filmů, který především v USA zná snad každý. V Americe jde o podobně slavnou pohádku, která se v naších končinách může rovnat třeba S čerty nejsou žerty nebo Třemi oříšky pro Popelku. A má to několik důvodů: Adaptace knížky L. Franka Bauma z roku 1900 byla v roce 1939 z několika důvodů krokem dopředu v různých oblastech. Byla velkým krokem dopředu v rámci barevného filmu, představila nové speciální efekty a i v rámci žánru muzikál představila několik nových prvků. Režisérem filmu je Victor Fleming, který se ale celého natáčení nezúčastnil, protože musel krátce na to nahradit vyhozeného George Cukora u Jihu proti severu, přesto je Fleming uváděn jako režisér u obou filmů a má tudíž tu čest být u dvou pravděpodobně nejdůležitějších či nejznámějších filmů roku 1939. Už v rámci vizuálu kdy je vše odehrávající se v reálném světě v barvě černobílé a naopak veškeré pasáže v zemi Oz jsou barevné dost možná může divák brát jako fakt, že je náš svět černobílý a pro barvy si musí odskočit do fantazie. Především se ale musí ocenit, že je Čaroděj ze země Oz i přes své staří 81 let nestárnoucí a dokáže dost obstojně fungovat i v 21. století.
Má povedený vizuál, chytlavé písně a herce, kteří do svých postav dávají všechno s tehdy mladičkou Judy Garland v čele. Garland tehdy sice bylo už 16 a na mladší Dorotku tak dost možná byla trochu stará, její mladičký vzhled jí ale pomohl a člověk by tak Garland mladou holčičku vlastně věřil. Je sice známo, že Judy Garland kariéra herečky v životě neprospěla a dohnala jí k hodně smutnému a v rámci možností krátkému životu, zde ale člověk viděl Judy Garland, která byla ve své roli roztomilá, krásně zpívala a nic nenapovídalo tomu, že v zákulisí Hollywoodu trpí a přichází o život normální dospívající dívky. Ať už tu ale herci hrají čarodějnice (v roli zlé čarodějnice ze západu se předvedla Margaret Hamilton, v roli hodné čarodějnice ze severu poté Billie Burke) lvy (kostým, který na sobě nosil Bert Lahr možná nepůsobil kdovíjak děsivé, nebyl to ale ani jeho účel a Lahr dostal možnost se v něm předvést co to jde), strašáky (Ray Bolger) nebo plecháče (Jack Haley) dávají do svých přednesů vše Zajímavým prvkem vyprávění je také fakt, že se Dorotka při svém setkání s plecháčem, lvem, strašákem, čarodějnicí i samotným čarodějem ze země Oz vlastně setkává s postavami, které reflektují reálné lidi, které Dorotka potkává ve svém světě.
Přelomový byl tento film krom efektů také v maskách, které přehnali veškerou konkurenci své doby. Zároveň se tu tvůrci vyřádili na veškerých kostýmech, veškeré výpravě a po barevné stránce je ten film skutečně vizuální pastvou pro oči. Čaroděj ze země Oz má zároveň některé myšlenky, které divák pochopí až postupným dospíváním a proto je dost možná zajímavé tenhle film vidět minimálně jednou za 5 let a vidět jak u diváka zraje. Může různě reagovat na 5-leté či 10-leté dítě, může jinak reagovat na teenagera a úplně jinak na dospělého člověka, jehož dětská naivita je sice možná pryč, občas se ale dospělí přece jen rádi myšlenkami vracejí do časů kdy vše bylo tak trochu bezstarostné a oni sami utíkali do fantazie. Hodně vzdáleně se možná dá Čaroděj ze země Oz srovnávat třeba s Nekonečným příběhem, románem Michaela Endeho z roku 1979, který se dočkal filmové adaptace v režii Wolfganga Petersona v roce 1984, srovnávat ale Čaroděje ze země Oz a Nekonečný příběh není přece jen úplně ideální, protože ať už pojetím, myšlenkou, přístupem k vyprávění nebo prvky jsou to dvě úplně zcela rozdílné příběhy, rozhodně se ale mezi nimi dají najít jisté společné věci. A také se dá zamyslet nad tím, že něco jako je Čaroděj ze země Oz jsme tu poté už ani vzdáleně neměli, pokud si odpustíte veškeré ty možné vzdálené podobnosti s právě Nekonečným příběhem.
Důkazem o jeho důležitosti v rámci filmů může být fakt, že se dodnes objevuje v seznamech nejlepších filmů všech dob a hodně tvůrců z něj čerpalo inspirací. Objevuje se v početném seznamu filmů, které byste měli vidět předtím než zemřete, do svého seznamu ho zařadili časopisy jako Empire nebo Premiere. Režisér Sam Raimi se sám v roce 2013 vydal do země Oz v rámci prequelu a snažil se originálu dodat takovou poctu, že stejně jako v původním snímku dodržel pravidlo, že vše v našem světě nebo se odehrává v barvě černobílé a vše v zemi Oz v barvě barevné. Dále se snažil co nejvěrněji dodržet vizuál a zlá čarodějnice ze západu nebo létající opice si od originálu opravdu nějakým vzhledovým vývojem kdovíjak neprošli. Je sice pravda, že Raimiho pokus o film ze světa země Oz má pochopitelně lepší efekty a na rozdíl od kostýmů už nechal veškeré fantasy postavy vytvořit zcela digitálně, zároveň tím způsobem ale dost výrazně možná nechal zmizet ono kouzlo, které Čaroděj ze země Oz z roku 1939 má a proto se tyhle dva filmy tak trochu těžko porovnávají. Pokud film dokáže i přes 80 let ovlivňovat další a další generace, vypovídá to o něm hodně a vypadá to, že se jen tak statusu kultovní klasiky nezbaví. Tohle je skutečně ten typ filmu, který je každým zhlédnutím lepší a lepší. Jde jen o prostou pohádku nebo má v sobě Čaroděj ze země Oz skutečně něco víc? Těžko říct, protože se lid jak je zvykem neshodne. Každý tak může mít na přelomový film v rámci žánrů fantasy a muzikál jak je zvykem názor sám a já jen můžu doufat, že lidí, kteří v tom uvidí něco víc bude přece jen o trošku víc….
Trailer:
Verdikt: 4 z 5
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM