Student práv z Yalu J. D. Vance (Owen Asztalos/Gabriel Basso) se vrací do rodného města v Appalačském pohoří, vzpomíná na minulost svojí rodiny a přemýšlí o vlastní budoucnosti…
Ron Howard je člověk, který nepřetržitě pracuje ve filmovém průmyslu už od svých 2 let a filmový průmysl je tak už 64 let jeho stálým zaměstnáním. Z celkem úspěšného dětského/mladého herce se Howard později vypracoval na režiséra, který jako režisér stojí za filmy jako Apollo 13, Čistá duše, Šifra mistra Leonarda, Andělé a démoni, Rivalové, Inferno nebo Solo: Star Wars Story. Právě za Čistou duši jinak Howard obdržel Oscara za nejlepší režii a velmi pravděpodobně Howard tak nějak očekával, že jeho novinka Hillbilly Elegy ( v překladu Americká elegie) vznikající podle stejnojmenného úspěšného románu velmi pravděpodobně na nějaké ty Oscary také zaútočí. Jenomže to tento film možná nebude mít snadné.
Knižní předloha je memoár J. D. Vance, který knihu sepsal dle vlastních zážitků ze svého dětství a příběhu jeho rodiny. Vance se ve svém životě musel poprat s faktem, že mu v životě chyběla otcovská figura, jeho matka byla závislá na heroinu a se sestrou je tak vychovali prarodiče. Samotný román tehdy zažil obrovský boom možná i proto, že se dotkl následků, které by Trumpova vláda mohla na na chudé obyvatelé Ameriky mít ještě v době, kdy mezi sebou bojovali Trump a Clintonová. Proto název knihy/filmové adaptace používá slovo hilbilly, což je v podstatě synonymum pro slovo redneck/vidlák. Vanceova kniha se stala bestsellerem a dočkala se nadšených ohlasů, přesto se též objevili hlasy, které si stáli za tím, že Vance není autentickým představitelem bílé pracující třídy a proto se memoár těchto tématik dotknout neměl. Pořád šlo ale o hit, který se tak dle očekávání musel dočkat filmové adaptace, konkrétně exkluzivně pro Netflix, v režii právě Howarda a s Amy Adams, Glenn Close či Haley Bennett v hlavních rolích. A dopadlo to velmi bolestivě. Tak moc, že má Ron Howard na kontě čerstvě svůj nejhorší film!
Vanceův memoár je upřímně něco co bych si rád přečetl a věřím, že díky v podstatě neomezeným možnostem, které knižní vyprávění umožňuje to prodávání těžkého života těžce pracující bílé třídy a psychologizace postav o poznání lépe. Scénáře se ovšem ujmula Vanessa Taylor (nominace na Oscara za scénář k Tváři vody!) a dle mnohých ducha předlohy, kde se skutečně krom rodinných nezmarů řeší i těžká americká třída tak trochu pohřbila a věnuje se čistě jenom příběhu J. D. a jeho rodiny.
Nerad to říkám, ale Americká elegie skutečně působí jako ten typ filmu, který je natočen tak, aby ty Oscarové nominace dostal. A přijde mi, že fakt, že Netflix na tvůrce netlačí a dávám jim svou ruku se v tomhle případě neproměnil v nejlepší výsledek. Nikdo totiž očividně nepřišel a neřekl aby ten film udělali dramaturgicky pevnější, aby tato scéna šla pryč nebo aby tenhle moment prodali líp. Skutečně to působí jako když se budete bát nějakému tvůrci říct, že něco dělá špatně jenom kvůli tomu, že má doma náhodou Oscara. A ve finále tak Americká elegie díky tomu dopadla tak jak dopadla.
Ve finále je jedno, zda si Howard sehnal parádní obsazení, některé dialogy skutečně mají tu pravou emocionální váhu nebo vypadá vizuálně velmi pěkně. Vevnitř je totiž bohužel strašně prázdný film a sebelepší pozlátko mu v tomhle ohledu prostě pomoct nemůže.
Vanceův román dle odezev představuje něco neobvyklého a výjimečného a proto zamrzí, že je filmová předělávka tak tuctová a předvádí na první a následně i druhý pohled v podstatě klasické rodinné drama, které jsme viděli tolikrát předtím. Je to možná též úkaz toho, že tuhle knihu, která je dle všeho skutečně plná spíše myšlenek nešlo plně připravit a vzhledem k faktu, že jsem knihu skutečně nečetl je též možné, že filmová adaptace není tak úplně věrná (tenhle fakt se mi bohužel dohledat nepodařilo). Nevím tak ani bohužel zda je použití Terminátora též převzato z knihy nebo jde čistě o filmařský nápad- Pokud jde ovšem o filmařský nápad, je to naprostá ukázka toho, proč tenhle film spěje k záhubě a dialog o tom, že se lidé dělí na hodné, zlé a neutrální terminátory je bohužel tak směšný, že vůbec nedá brát vážně a ještě více shazuje vážnost se kterou se tento film prezentuje.
Amy Adams je úžasná! Tu ženu závislou na heroinu jí skutečně uvěříte a v té roli je tak přesvědčivá, že zrovna v tomhle případě by mi oscarová nominace mimo nepřišla. O to více jsem zklamán z Glenn Close, jejíž role bohužel není zase tak zajímavá jak se dalo z ukázek čekat a především se její postava začne víceméně točit v kruhu a její neustále nadávání a řvaní se okouká hodně rychle. Haley Bennett zase předvádí, že je sympatická a tak trochu nedoceněná herečka a Gabriel Basso je jako J. B. fajn. Problém je v tom, že samotná postava J. B. zde není představena jako nejzajímavější protagonista a především je scénář Taylor tak chabý, že vás žádná ta postava nezaujme. Nesoucítíte s nimi, nejsou dobře napsané a ve finále ani skutečně zajímavé.
A především Americká elegie skutečně není komentářem nějaké sociální skupiny. Jisté motivy zde nalézt jde, film se ale v tomhle ohledu soustředí spíše na nezajímavý a ve finále i tak trochu přetažený příběh. Potěší ty parádní herci, snaha o to aby si byli herci se svými reálnými protějšky co nejvíce podobní a fakt, že to pořád vypadá vizuálně strašně hezky. Ale je to skutečně jenom krása na první pohled, která se po detailnějším pohledu rozplyne. Chcete největší důkaz na závěr? Hans Zimmer (společně s Davidem Flemingem) stvořil soundtrack! A když vás u filmu nechytí ani hudba Hanse Zimmera tak je něco definitivně špatně!
Stereotypní, tuctové, nezajímavé, pocitově nepůsobivé, vážné momenty ve finále občas působí skutečně směšně….. na Americkou elegii by se dalo nadávat z opravdu hodně směrů. Kameramanka Maryse Alberti si s vizuální stránkou skutečně vyhrála, Howardův cit pro vyprávění a řemeslnou stránku je pořád znát a Amy Adams je tam fakt hodně dobrá. Jenomže těch záporů je prostě tolik, že tohle nemůže uspokojit ani fanouška těch klasických filmů co se snaží vypadat, že by měli za pár měsíců útočit na Oscara a pak jsou jenom rádi, že neposbírají Zlaté maliny. Takového dna Americká elegie pořád nedosáhla, přesto je ale ukázkou toho, že se i oscarový tesař někdy utne. A že i mistrovi by se někdy mělo říct, aby si svá rozhodnutí trochu rozmyslel. Nad Howardem lámat hůl nebudu, svůj zatím nejhorší film ale natočil určitě. Dle filmů jako Apollo 13, Čistá duše nebo Rivalové ale přitom je on ideální volba na tyhle reálné příběhy a byl mi v tomhle ohledu vzorem, kdy jsem jeho postupy doslova zbožňoval. Nemůžu pochopit, kde se stala chyba!
Trailer:
Verdikt: 2 z 5
Photo © Lacey Terrell / Netflix
