Kapitán Willard (Martin Sheen) je pověřen tajným úkolem zlikvidovat plukovníka Kurtze (Marlon Brando), který si v odlehlé džungli vybudoval vlastní království, v němž dovedl oficiálně proklamovanou filozofii války do zrůdné, nelidské podoby. Willardovo očistné putování po řece, klikatící se do nitra divočiny, se stává symbolickou paralelou cesty na samé dno poznání. Setkání s machistickým plukovníkem Kilgorem (Robert Duvall) a jeho leteckou kavalerií, s dezorientovanými vojáky, kteří už ani nevědí, proti komu bojují, a nakonec s bolestně rozpolceným Kurtzem, dokreslují šílenost nesmyslného válečného běsnění…
Scenárista a režisér Francis Ford Coppola se u většiny filmových diváků zapsal především svou mafiánskou trilogii Kmotr, jeho kariéra ale skrývá ještě jeden kousek, který je dokonce schopen se kvalitám prvních dvou dílů Coppoly trilogie o rodině Corleonových nejen vyrovnat, ale já osobně Apokalypsu beru za nejlepší Coppolův film, jeden z nejlepších válečných filmů všech dob a především i dost možná jeden z nejzásadnějších milníků celé historie světové kinematografie- Tento film se jmenuje Apocalypse Now.
O samotném natáčení Apokalypsy by mohl vzniknout samotný film (ostatně existuje filmový dokument Srdce temnoty: Režisérská apokalypsa, který se snaží o zachycení obtížnosti realizace tohoto snímku), protože šlo nešlo o jednoduché natáčení. Samotný film byl několikrát odložen a Coppola tímto filmem v podstatě zabil 5 let života. Volná adaptace knihy Srdce temnoty od Josepha Conrada měla problém už při samotném zvolení ústředních rolí- Coppola se do role plukovníka Kurtze rozhodl obsadit Marlona Branda, jednu z největších tehdejších filmových hvězd (který už navíc s Coppolou pracoval na Kmotrovi I), která ovšem už touto dobou měla problém s nadváhou, což zásadně ovlivnilo i fakt, že tato postava není celou dobu viděna v celé své kráse. Představitelem hlavní role kapitána Willarda se poté stal Martin Sheen, jenž během samotného natáčení dostal infarkt, protože Sheen fyzicky náročné natáčení spojil s nadmírnou konzumací alkoholu a depresemi z čerstvého rozvodu. Do toho všeho počasí zničilo mnoho drahých kulis a zoufalý režisér FFC nejednou prohlásil, že kvůli komplikovanosti realizace tohoto filmu spáchá sebevraždu. Natáčení původně stanovené na 6 týdnů tak nakonec trvalo dohromady 16 měsíců a vzniklo dohromady 230 hodin hrubého materiálu, přičemž nakonec Brando skutečně nebyl přeobsazen a jen se filmaři snažili nezachytit jeho nevyhovující veliké břicho, Martina Sheena při natáčení ve scénách kdy mu nebylo vidět do obličeje nahradil jeho bratr Joe Estevez. Ze všech těchto detailů se tak film Apokalypsa může zdát jako prokletý projekt, který se snadno mohl rozpadnout pod rukami a skončit jako nešťastné uskutečnění vize jednoho velkého režisérského talentu. Jenže to ve finále skutečně nehrozí?
Jak Apokalypsu vlastně shrnout ve zkratce a jde to vůbec? Dokonalá v každém detailu, v rámci 147/196 minut (záleží na určité verzi snímku) neslábnoucí ani vteřinu a především jde o parádně vypadající, geniálně zahrané a totálně depresivní peklo. Pohled Francise Forda Coppoly na Válku ve Vietnamu je v tomhle filmu jednoznačný- Apokalypsa představuje Válku ve Vietnamu jako novodobé peklo, kde i ty nejsilnější povahy podléhají neustálým obávám o své přežití a samotná válka na nich zanechává výrazné psychické následky. Protivníky americké armády je tak pořád především Vietcong, nepřátelé se ale z ničeho nic mohou objevit i ve vlastních řadách, přičemž je ale opět vina na účet samotného brutálního válečného konfliktu. A teď není nutné přemýšlet nad tím, kdo vlastně start tohoto válečného konfliktu kdysi odstartoval a za jakých okolností. Samotný hrdina Benjamin L. Willard je na začátku Válkou ve Vietnamu unaven a mise na kterou je vyslán je pro něj pouze další rozkaz, který se neodmítá. Samotný Willard je poté šokován tím jak se ve svém cíli, kterým je právě plukovník Kurtz nalézá a v jeho hlavě najednou proudí i myšlenky typu, že by se z něj klidně jednou mohl též stát další Kurtz nebo zda samotná americká armáda za účelem udělat z Kurtze silného velitele toho maniaka, který se vymkl kontrole neudělala Kurtze právě tím čím se stal. O to více je zajímavý fakt, že Kurtz je dosti brutální i na poměry samotné americké armády, což jenom podtrhuje fakt, že je něco špatně.
Strastiplná pouť Hillarda za svým cílem je tak protkaná nejenom různými typy vojáků, nepřátelských vietnamců a dalšími překážkami, ale právě i těmi duševními dilematy, přičemž je v podstatě na divákovi ať si Hillardovo smýšlení pojme po svém. Apokalypsa je prostě protkaná různými filozofickými motivy, což dokazuje i samotné vykreslení plukovníka Kurtze. Marlon Brando možná tuto roli ztvárnil v časech, kdy začínalo jeho temnější období (které následně tak brutálně smutně vyvrcholilo výkonem ve filmu Ostrov Dr. Moreau), přesto ale vytvořil jednoho z nejikoničtějších filmových záporáků, jenž je sice maniakem a šílencem, ale přesto jeho motivace a některé myšlenky dávají zvráceným způsobem smysl, což je upevňuje osobní Hillardův konflikt.
Dokonalost tohoto snímku dokazuje fakt, že si ho můžete užít jak v kratší (145 minut) tak i delší/redux verzi (196 minut) a nebudete mít při zhlédnutí kratší verze pocit, že vám něco chybí. Zároveň ale redux verze ještě lépe rozkresluje psychické rozpoložení hlavního hrdiny, podzápletky či motivy a tudíž je verze redux jedna z těch prodloužených verzí, jejíž existence je skutečně opodstatněna a dává smysl.
Marlon Brando je výborný, Martin Sheen psychicky nalomeného vojáka střihnul fenomenálně, Robert Duvall tu též dostal příležitost herecky ztvárnit naprosto zajímavý charakter, který opět vrhá trochu jinou perspektivu na probíhající válečný konflikt. Je tu solidní Dennis Hopper, tehdy 14-letý Laurence Fishburne (roli získal díky tomu, že lhal o tom, že je mu víc), který už zde předvedl, že má potenciál v následujících letech ještě něco předvést a také pár dalších představitelů vedlejších roliček, kteří jsou ale po zhlédnutí filmu pamětihodní jako třeba Sam Bottoms, Frederic Forrest nebo Harrison Ford.
,, Horror, Horror“- Tyto slova padlá ve filmu nejlépe definují samotný film z pohledu toho do jak brutálního a protáhlého válečného konfliktu je samotný film zasazen. Coppolův postoj k této Válce ve Vietnamu je prostě jednoznačný a odsuzuje to jako velký omyl lidské historie. O to více působivěji, pocitově silněji a audiovizuálně dechberoucí podívanou Coppola servíruje a kameraman Vittorio Storaro tento film udělal skutečně vizuálně překrásným. Celkově je Válka ve Vietnamu nejlépe zachycený válečný konflikt (krom Apokalypsy existují také další pecky jako Lovec jelenů nebo Olověná vesta, dále také třeba Četa), Apokalypsa ale tuhle válku opravdu zpracovává v jedinečném podání a je prodána jako velkolepá a zároveň osudová pouť jednoho muže, jehož mise je ve finále pro něj osobně důležitější než by se mohlo zdát. Finále Apokalypsy je v podstatě ztělesněním váhání ohledně těch správných ideálů hlavního hrdiny a skutečně máte po jejím konci pocit, že jste viděli něco co se jen tak nevidí. A asi jen tak neuvidí.
Kmotr 1 je skvělý. Kmotr 2 je skvělý. Kmotr 3 je………. oukey. Pro mně osobně je ale Francis Ford Coppola především tvůrce právě Apokalypsy. Film, který ho stál hodně fyzických i psychických sil a málem stál (nejen) jeho život, přesto ale vznikl jeden z nejzásadnějších milníků kinematografie, jehož důležitosti nic neubírá ani fakt, že jde o film, který nedávno oslavil 40. výročí. I právě takto se možná jednoznačná nestárnoucí filmová klasika, která patří mezi nejlepší válečné filmy všech dob (po Olověné vestě nejlepší film z prostředí Války ve Vietnamu) a u mně osobně by si i obhájila pozici v nějaké osobní TOP 30 nejoblíbenějších filmů. Pocitově neskutečně silný a především náročný, o to více ale ve finále působivější a skutečně parádní. Miluju vůni napalmu!
Trailer:
Verdikt: 5 z 5
Photo © Constantin Film