Před dvěma lety se domníval, že své minulosti utekl. Nyní ho minulost opět dohání. Jason Bourne (Matt Damon) a Marie (Franka Potente) dál žijí v anonymitě. Bournea ženou noční můry a vzpomínky. Vláčí Marii z města do města. Snaží se být vždy aspoň krok před hrozbou, kterou tuší v každém pohledu i v každém telefonním „omylu“, před nebezpečím, které očekává v každé vteřině. Ale ohrožení jej do světa, z něhož chtěl uniknout, neustále vrací. Když se v… poklidné vsi, která je jejich dočasným domovem, objeví zabiják Kirill (Karl Urban), Bourne s Marií místo kvapně opouštějí. Začne nová globální hra na kočku a myš a Jason Bourne se musí vrátit ke své minulosti, i když tajná operace Treadstone‘, která vytvářela profesionální zabijáky, už skončila. Před lety Bourneovi řekli, že nesmí s nikým navázat kontakt. Minulost se přihlásila sama. Měli ho nechat na pokoji.
Agent bez minulosti byl v době svého vzniku projektem, kterému se moc nevěřilo a to i především díky faktu, že si měl hlavního akčního hrdinu zahrát Matt Damon. Z prvního Bournea se ale vyklubala fajn podívaná a především finanční úspěch a i přesto, že se původně se žádným pokračováním nepočítalo tak na něj nakonec muselo dojít a vzhledem k tomu, že předloha v podobě knižní série Roberta Ludluma je velmi bohatá (dodnes i přes fakt, že Ludlum svět opustil už v roce 2001 vyšlo celkem 20 Bourneovských knih) se dalo odkud brát. Nutno ale dodat, že scénárista Tony Girloy se při psání scénáře pro dvojku rozhodl knihu zcela ignorovat a to i především proto, že od roku 1986 kdy předloha Bourneova mýtu vznikla se svět výrazně změnil a bylo proto nutno přijít s upgradem. Zároveň po tvůrčích komplikacích s Dougem Limanem u prvního Bournea už studio Universal odmítlo s ním pokračovat na druhém dílu a dali proto šanci tehdy relativně neznámému Paulu Greengrasovi, kterého zvolili především díky faktu, že u svého předchozího filmu Krvavá neděle se ukázalo, že dokáže ztropit velmi silné audiovizuální divadlo s ruční kamerou a řekli si, že právě toto by Bourneovi 2 mohlo pomoct a posunout ho od prvního dílu trochu dál. A právě díky najmutí Greengrasse a jeho stylu vznikl akční film, který nejen překonává svého předchůdce ale stal se v žánru akčního filmu zásadním milníkem.
Agent bez minulosti sice dokáže dodnes obstát jako velmi fajn špionážní podívaná, zároveň o něm ale platí, že není kdovíjak vizuálně strhující a jeho akční scény mají daleko od vrcholu žánru. Toto ale rozhodně nejde říct o Bourneově mýtu. Díky zvolení ruční kamery je divák doslova v první řadě a jakmile dojde na pěstní souboje tak se divák snadno začne může bát aby rychle nedostal od Bournea či jeho protivníka na držku právě on. Zvolení módu ruční kamery rozhodně není pro kameramana jednoduché, právě kameraman Oliver Wood, který už točil Agenta bez minulosti a posunul se ze statické kamery právě na kameru frenetickou ale dokázal udělat akční scény naprosto strhující a především i díky zběsilému střihu mají tyto akční sekvence ten pravý drive. Dává tak následně smysl, že spousta konkurence se po Bourneově mýtu začala opičit a na ruční kameru u akčních scén docházelo častěji a častěji, o více než většině se dá ale říct, že se Bourneově mýtu rozhodně nevyrovnali. Zároveň se u Bournea 2 posunula i choreografie akčních scén a například bitka mezi Jasonem Bournem a Jardou v podaní Martona Czokase sází i na použití všeho kolem a opravdu jde vidět, že si někdo při vymyšlení choreografie a jednotlivých detailů dal strašně záležet. Prostě do detailů skvěle propracovaná akce, která je navíc završena totálně fantastickou závěrečnou naháněčkou v Moskvě, která sice není vyloženě nejvelkolepější, nezničí se při ní milion aut ale přesto to bohatě stačí a funguje.
Velký palec nahoru patří Mattu Damonovi, který si většinu scén odehrál zcela sám bez kaskadéra a ukázal tedy, že si zaslouží titul akčního hrdiny i přesto, že by jste Damona přece jen vedle Schwarzeneggera, Stalloneho či Willise nezařádili ani náhodou. Především je ale Jason Bourne většinu filmu v jasném rage módu a Matt Damon tu sice musí především fungovat jako cool akční hrdina, zároveň má ale šanci předvést svůj herecký talent a to především v pasážích jasného truchlení. Jason Bourne totiž nemá čas někomu vysvětlovat, že přišel o někoho hodně důležitého a i kdyby měl tak mu nejspíš bulet na rameno nebude. Damon tak veškeré Bourneovy truchlivé emoce musí sehrát jenom skrz emoce v obličeji a rozhodně mu to jde. V celém filmu se možná jemně překrývá fakt, že je Jason Bourne vlastně na cestě pomsty a zároveň pořád rozpitvává mozaiku, i díky faktu, že cesta pomsty a cesta objevení minulosti spojuje mnoho okolností ale scénář nemusí tak bolestivě kličkovat a ve výsledku vše drží pohromadě. Mozaika Bourneovy minulosti se dále hlavnímu hrdinovi (a divákovi) rozsvěcuje, pořád ale kus skládačky chybí. Jestli diváka baví akční scény a zároveň tohle postupné objevování tajemství ohledně Treadstoneu tak má vyhráno v podstatě po celou dobu.
Franka Potente, Brian Cox a Julia Stiles jsou z předchozího dílu rozumně využiti/rozvíjeni a scenáristé naštěstí s postavou Franky Potente pochodili nejlépe jak mohli, protože nic víc už se s ní objektivně dělat stejně nedalo. Navíc se tu objevuje Joan Allen, jejíž postava Pam Landyové má ve filmu nějaký smysl, Karl Urban jako důstojný soupeř Bournea Kirill nebo Karel Roden ve vrcholné formě jako ruský mafián Yuri Gretkov. Do jedničky natáčené v Čechách se sice Roden nevešel, zde ale dostal příležitost a po Bladeovi II a Hellboyovi pro něj šlo o další hollywoodskou roli, která naznačovala, že by v Hollywoodu ještě nemusel říct poslední slovo, časy RocknRolly a Prázdnin pana Beana jsou ale už dávno pryč a tak už nám tak bohužel nezbývá nic jiného na Rodenovy vrcholné hollywoodské role jenom vzpomínat. Nebo jen čekat až do kin dorazí Jason Bourne VI: Revenge of Yuri Gretkov.
Bourneův mýtus je sice vrcholem akčního řemesla a naháněčka v Moskvě patří mezi nejlepší (nejen) automobilové akční scény všech dob, zároveň mu ale nechybí i něco víc. Bourneův mýtus nemá problém s dojemnými momenty ani hlubšími zamyšleními. Dramaturgicky bych možná tak trochu prohodil moment závěrečné akční honičky a následné důležité konfrontace s Bourneovou minulostí, jakmile ale nastoupí sakra cool závěrečná scéna a začnou do toho hrát Extreme Ways (kteří i v tomhle případě mají mnohem lepší nástup než v závěru prvního dílu) tak jdou všechny drobné výtky, které jsem napříč filmem měl tak vlastně nekriticky stranou. Už proto, že Greengrass opravdu posunul laťku výš stejně tak jako veškerý tvůrčí tým, který se z jedničky vrátil (platí to právě i o kameramanovi Woodovi nebo skladateli Johnu Powellovi, jehož soundtrack mi u Bourneova mýtu přišel výraznější než u prvního filmu).
Bourneův mýtus je naprosto stylovej akční nářez, který dokázal, že když se svěří důvěra v téměř neznámého autora s velmi cool rukopisem tak může vzniknout film, který je po akční stránce naprosto dokonalý a i po všech ostatních stránkách mu k totální čisté dokonalosti ztrácí vlastně málo. Bourneův mýtus je rozhodně milníkem (nejen) akčního filmu, který víceméně odstartoval novou éru akčňáků sázejících na ruční kameru při akčních sekvencích. Nebyl to možná nejlepší dopad, nic to ale nemění na tom jak důležitý, stylový a především povedený Bourneův mýtus je. Osobně se dodnes točím kolem hodnocení 4 a 5 (v rámci od 1 do 10 jsem stále na 8.5/10) a osobně nechávám spíše čtyři hvězdy proto, že je pro mně jasným vrcholem původní trilogie až třetí díl tedy Bourneovo ultimátum. Pro někoho přeplácaný a slabší odvar Bourneova mýtu, pro mně ale posunutí látky ještě o kousek dál a především skvěle zapadnutí mozaiky. Když se ale řekne B tak se logicky musí říct i A a tedy fakt, že aby člověk dostal Bourneovo ultimátum musel nejdřív dostat Bourneův mýtus. A i kdyby měl člověk z nějakého důvodu ignorovat Bourneovo ultimátum tak rozhodně platí jediné…… Bohudíky za Bourneův mýtus!
Trailer:
Verdikt: 4 z 5
Photo © Universal Pictures