Godzilla kráčí vstříc Tokiu. Mezitím je nalezen na tropickém ostrově lidoop, kterému místní domorodci říkají King Kong. Je odvezen z ostrova, protože vědci věří, že on je jedinou nadějí na záchranu Tokia. Začne největší souboj nejslavnějších obřích monster…
King Kong se vůbec poprvé objevil v roce 1933. Godzilla poté v roce 1954. Oba se následně dočkali mnoha různých zpracování a pochopitelně došlo i na nevyhnutelná setkání, aby se rozhodlo, kdo z nich je silnější filmové monstrum. Ještě letos se ostatně dočkáme nové velkorozpočtové adaptace, která bude vyvrcholením tří předchozích filmů, které v letech 2014-2019 spatřili světlo světa. Jenomže to nebude poprvé, kdy Godzilla a Kong změří síly. Poprvé tak totiž učinili už v roce 1962.
King Kong vs. Godzilla v roce 1962 vůbec poprvé představila tyto dvě ikonická monstra v barevné podobě a v širokoúhlém formátu. Studio Toho svěřilo tento crossover osvědčenému režisérovi Ishirō Hondovi, který byl též režisérem snímku Godzilla z roku 1954, který toto monstrum představil vůbec poprvé. Honda se následně neujmul pokračování Godzilla Raids Again z roku 1955, přesto se ovšem vrátil u třetího filmu série a dohlédl na to, jak se obří ještěrka porve s obřím opičákem. A bylo to tehdy hodně zajímavé.
Pravda je taková, že King Kong vs. Godzilla z roku 1962 do velké míry těží ze své absurdity. Ta samotná absurdita ale dohromady skládá naprosto zábavný film, která dokazuje, že japonská kinematografie je doslova nevypočitatelná a člověk v ní uvidí věci, které by skutečně nikde jinde nenašel. A navíc je absurdita tohoto filmu tvůrčím úmyslem. Režisér Ishirō Honda chtěl, aby byl tento film satirou na japonský televizní průmysl. V době vydání filmu japonská filmová výroba tvrdě zápasila s japonskou televizní výrobou a sám Honda byl toho názoru, že i přes velkou sledovanost neberou japonské televize své diváky vážně. A i z tohoto důvodu výsledný King Kong vs. Godzilla funguje skoro až jako parodie. Jenže slovo FUNGUJE je zde důležité. Protože to skutečně funguje.
King Kong vs. Godzilla je jednoduše zábavný film. Z původních plánů, které by sázeli na to, že se sekvence s monstry vytvoří pomocí stop-motion techniky se kvůli přílišné finanční náročnosti opustilo a nakonec tak dvě titulní monstra ztvárnili herci v oblecích. To by nemusel být žádný problém. Haruo Nakajima už v předchozích dvou filmech hrál Godzillu v kostýmu a ve filmu v roce 1954 Godzilla vypadá působivě. Jenomže v tomhle snímku kostýmy Godzilly a (především) King Konga už tak působivé nejsou. Jejich konfrontace je tak plná skutečně impozantních momentů, zároveň ale skutečně snadno v divákovi vyvolává smích. Především i kvůli neideálních speciálních efektů, kdy je skutečně znát, že se oficiální rozpočet vyšplhal pouze na 620 tisíc dolarů. Jenomže právě zde se ukazuje, že tvůrčí záměr Hamady má svůj účinek a skutečně dorazila satira, která si tak trochu utahuje z toho, jak hloupou podívanou vlastně divák snese. A přesto to přeci jen v mnoha ohledech funguje.
Taková sekvence, kdy King Kong bojuje s obří chobotnici je dalším ideálním příkladem toho, jak epické scény prodat v naprosto humorném světle. Shoichi Hirose v kostýmu King Konga bojuje se skutečnou chobotničkou a opět tančíme na ledu toho, kdy to celé má být bráno jaksi s nadsázkou a kdy už se bavíme o vyložené parodii. Dá se tedy vlastně nadávat na to, že někdo dělá Godzille a King Kongovi ostudu? Ne, protože tenhle tah na branku funguje. A především snaha o ty nejabsurdnější momenty automaticky neznamená, že všichni automaticky kašlou na vše v rámci tohoto filmu.
V rámci podmínek je to celé natočené velmi obstojně. Praktické efekty pochopitelně mají své mouchy, přesto i v nich jde najít něco naprosto kouzelného. Kulisy vypadají obstojně a nebýt těch dvou směšných kostýmů by divák snad měl skutečně pocit, že dvě monstra skutečně ničí Japonsko. Ano, zas tak slavné to není a člověk prostě pozná, že jde o modely. Ale minimálně v nějakých pasážích se skutečně daří alespoň částečně autenticky naladit to, že se je skutečně prostředí Japonska bitevním polem těchto dvou ikonických gigantů.
Pochopitelně to celé má nějakou zápletku, která má nějaké ty lidské hrdiny. Ty fungují jako zprostředkovatelé celé zápletky a v podstatě jako moderátoři, přesto je jich ale až příliš moc a to především díky tomu, že té konfrontace Godzilly a Konga možná ani není tolik, jak by člověk chtěl. Háček je totiž v tom, že film prostě musí vytvořit nějaký důvod, proč se ty dvě monstra musí setkat a celý scénář tak působí splácaný na první dobrou. Jenomže King Kong vs. Godzilla z roku 1962 nevstoupí do historie jako vrcholný režijní počin. Nevstoupí do historie jako vrcholný výtvarný počin. Nevstoupí do historie jako předváděčka hereckých koncertů. Vstoupí do historie jako ikonická satira japonské kinematografie, která se až tak moc nebere vážně a je až tak moc směšná, že je ve své vlastní kategorii vlastně absolutně dokonalá. Jenomže nezaslepený člověk prostě zároveň rozezná, že ani v kategorií Kaiju filmů tohle prostě Občan Kane není.
Nebere se to vážně a proto to tak funguje. King Kong vs. Godzilla z roku 1962 je zajímavou filmařskou nadsázkou, která ale zároveň dvou ikonickým monstrům (až na kostýmy) nedělá ostudu. Celé to sice vypadá, působí a v podstatě je neskutečně směšné, Ishirō Honda ale přesně tohle zamýšlel a tak vznikla tahle legendární záležitost. Ať už nová konfrontace Godzilly a Konga dopadne jakkoliv, minimálně v rámci zábavnosti se tomuto snímku určitě vůbec nevyrovná…….
Trailer:
Verdikt: 4 z 5
Photo © Toho Company