Sestry Jo (Winona Ryder), Meg (Trini Alvarado), Amy (Kirsten Dunst/Samantha Mathis) a Beth (Claire Danes) vyrůstají, hledají lásku a nacházejí své místo ve světě v období Americké občanské války…
Román Louise May Alcottové Malé ženy se dočkal mnoha filmových adaptací. Tou poslední se naposledy stali velmi fajn Malé ženy v režii Grety Gerwig a není se čemu divit, že adaptace této knihy nadále vznikají. Kniha Alcottové je totiž do jisté míry příběhem o síle žen a i proto bude v následujících letech nadále velmi aktuální i přesto, že se kniha samotná odehrává během Občanské války. Posledním filmovým zpracováním před verzí Grety Gerwig byla nicméně verze z roku 1994, kterou režírovala Gillian Armstrong. Šlo o jeden z prvních filmů tehdy mladičké Kirsten Dunst, první celovečerní film herečky Claire Danes a objevili se tu také mladá Winona Ryder, mladý Christian Bale nebo Susan Sarandon, přičemž dodnes je tahle adaptace dodnes široce brána jako nejlepší adaptace knihy Alcottové. To se poté pochopitelně lépe říká člověku, který měl s knižní předlohou kontakt. Za mě osobně ale musím říct, že verze z roku 2019 nad touto jasně vyhrává. To ale neznamená, že by byli Malé ženy z roku 1994 špatným filmem.
Jako v případě většiny knižních předloh, které se dočkávají většího poctu adaptací je velmi zajímavé jednotlivé verze porovnávat. Gerwig v roce 2019 natočila Mladé ženy víceméně moderním stylem a i proto je adaptace z roku 2019 do jisté míry divácky vděčnější. Zpracování Armstrong je přece jen tak trochu usedlejší. Armstrong měla štěstí na casting, kdy jsou všichni herci opravdu velmi fajn a předvádí velmi dobré výkony. Především Winona Ryder je jako Jo opravdu dobrá (a právem za tento výkon získala nominaci na Oscara), Claire Danes se ve své první roli převedla ve velmi dobré formě a Christian Bale už měl tehdy našlápnuto k tomu, aby se stal jedním z nejlepších herců současnosti. V bravurním castingu tohoto filmu tkví do velké míry jeho síla.
Řemeslně ten film není vůbec špatný. Kamera Geoffreyho Simpsona je pěkná, dobová výprava dost slušná a to samé se týká i kostýmů. Jen ze strany režisérky neočekávejte kdovíjak výjimečnou režii, spíše skutečně jen řemeslně slušnou podívanou, které chybí něco trochu výjimečného. Armstrong nemá problém vézt herce, chyběl mi ale nějaký výrazný tvůrčí vklad.
Film se zároveň tak trochu vleče. Je zvláštní, že i když jsou tyto Malé ženy (přibližně 110 minut) kratší než Malé ženy z roku 2019 (přibližně 140 minut), Malé ženy z roku 2019 tempově odsýpají o poznání lépe. Po vzoru knihy se film drží chronologického vyprávění, přičemž pouze verze z roku 2019 přeskakuje mezi mládím a dospělostí a některé emocionální momenty díky tomu mají větší váhu. Snaha o funkční emocionální momenty téhle verzi zas tak moc dobře nejde. A je to škoda, protože tam potenciál v tom ty divácké emoce probudit opravdu je.
Malé ženy jsou totiž především příběhem o pěti ženách (čtyři dcery+ jejich matka), které mezi sebou mají pouto a společně si vypomáhají v těch nejhorších situacích. Gerwig se Malých ženách v roce 2019 výtečně podařilo tyhle emoce prodat a její Malé ženy jsou v mnoha momentech vyloženým dojákem. Těmto Malým ženám se to úplně nedaří i přes ty dobrý výkony a i přesto, že soundtrack Thomase Newmana klasicky svádí k emocionálním výjevům ještě o poznání víc, v případě těchto Malých žen i Newmanova hudba k tomu totálnímu emocionálnímu tahu na branku nepomáhá. Ve výsledku tak Malé ženy od Armstrong zůstávají „ pouze“ velmi slušným řemeslem, kde herci hrají opravdu dobře, hezky se na to kouká a všichni odvedli slušnou práci. Jen tomu chybí něco výjimečného, emocionálně to nefunguje tak, jak by mohlo a skutečně se to vleče. Těžko soudit, jak dobře Robin Sciword scénář adaptovala, i přes nechuť to pořád jen srovnávat s novou adaptací se ale musí nechat, že scénář Grety Gerwig fungoval o poznání líp.
I kdybych ignoroval Malé ženy z roku 2019, Malé ženy z roku 1994 zůstanou pouze slušným řemeslem, kde přece jen chybí něco navíc. Řemeslná stránka zcela převyšuje formu obsahovou, přesto ovšem oceňuji, že Armstrong skutečně natočila film, který ono poselství o síle pouta mezi několika ženy prodává dost fajn. Pořád je to jen velmi slušný film, něco mi ale říká, že to šlo určitě udělat i hůř…….
Trailer:
Verdikt: 3 z 5
Photo © Columbia Pictures