15. dubna 2019 katedrálu Notre-Dame zachvátily plameny a celý svět toho byl v přímém přenosu svědkem…..
Mezi nejslavnější filmy Jeana-Jacqua Annauda patří Jméno Růže, Medvěd, Sedm let v Tibetu či Nepřítel před branami. Šikovný 78-letý filmový tvůrce, jehož filmy měli vždy nádherný vizuál a především Annaud vždy zkoušel něco tak trochu jiného. To potvrzuje i jeho novinka Notre-Dame v plamenech, která absolutně nepůsobí dojmem, že by jí natočil někdo, komu táhne na 80 let. Občas to totiž dokonce působí dojmem, že by celý film mohl natočit Michael Bay. Především je ovšem Notre-Dame v plamenech fascinující rekonstrukcí události, která zasáhla víceméně celý svět.
Film tak postupně rekonstruuje události, které se odehráli 15. 4. 2019 a místy film působí až dokumentárně, především i proto, že to velmi často působí dojmem, že je film natáčen ruční kamerou. V průběhu celého filmu se poté zkouší různé typy záběrů, celé to má skoro až nádech akční podívané a především to celé skutečně funguje jako rekonstrukce. Film tak vlastně nemá hlavního hrdinu, pouze lidi, kteří se snaží Notre-Dame zachránit či lidé, kterým záleží na tom, aby důležité památky neuhořeli a snaží se též v rámci svých sil pomáhat. To je celá zápletka filmu.
Annaud nezklamal, i na jeho nejnovější film se krásně kouká, fascinující je ovšem skutečně celé pojetí filmu. Funguje v něm napětí a to i přes fakt, že má divák povědomí o tom, jak to celé zhruba probíhalo. Do filmu jsou schopně převedené archivní záběry ze skutečného požáru Notre-Dame, stejně tak je filmový Notre-Dame velmi věrný skutečnému Notre-Damu. A navíc dojde nejen na Emmanuela Macrona, ale i na Donalda Trumpa. Má to funkční thrillerovou atmosféru, kdy je snadné se bát o bezpečí hasičů, celé to ovšem skutečně je funkční a není to nechtěně vtipné. Do toho všeho hraje solidní soundtrack Simona Franglena (po smrti Jamese Hornera právě na něj padnou povinnosti ohledně soundtracku pro druhého až pátého Avatara) a je to přesně ten typ filmu, který se vymyká obvyklým filmům, které vznikají dle nějaké skutečné události.
Délka 110 minut možná úplně adekvátní, ten film již v druhé polovině ztrácí tempo. Humoru není mnoho, momenty, kdy na něj dochází ovšem úplně nefungují a tak trochu shazuje onen vážný tón. Přesto je nový Annaudův film rozhodně povedená záležitost a jeden z nejvýraznějších filmů za poslední dobu……
Photo © Pathé / Guy Ferrandis
