Vztah indiánky Pocahontas (Q’orianka Kilcher) a anglického kapitána Johna Smithe (Colin Farrell) rozpoutá válku dvou světů o nový národ…
Terrence Malick patří mezi nejvýraznější filmaře současnosti, kterému dost lidí přezdívá „ filmový básník „. Jeho filmy jsou filozofické, obsahují jistou formu symboliky, mají velmi pomalé tempo a především Malick je ten filmař, který vypráví především vizuální stránkou. Už dle těchto pár informací je jasné, že Malick je ten tvůrce, který není pro každého. I proto se jeho filmy jako Strom života nebo právě Nový svět dočkávají smíšených reakcí. Na druhou stranu se ovšem dočkávají i nadšených oprávněných reakcí i přesto, že Nový svět do jisté míry opravdu není pro každého.
Nový svět je založen na skutečných historických událostech, konkrétně na reálném vztahu indiánky Pocahontas a anglického kapitána Johna Smitha. Tento příběh se dočkal zpracování i například v disneyovce Pocahontas, Nový svět s ním ale má pramálo společného. Jde dost možná ovšem o jeden z vizuálně nejkrásnějších filmů všech dob a především o jednu z nejlepších prací kameramana Emmanuela Lubezskiho. Ten u Nového světa položil základ pro svou spolupráci s Malickem a společně s Lubezskiho schopnostmi a Malickovým citem vznikla vizuálně dokonalá záležitost, která je geniální ukázkou filmové řeči.
Nový svět je ovšem dokonalý i v jiných oblastech. Jde o úžasný romantický film s výtečným scénářem a skvělým obsazením. Scénářem, kdy dialogy skutečně zní jako z nějaké básně. Skvělé obsazení, kdy krom Colina Farrella, Christophera Plummera nebo Christiana Balea září především objev v podobě Q´orianky Kilcher jako Pocahontas. Malick je v případě Nového světa mistrem tempa, který přesně ví v jakém tempu nadále postupovat. Nový svět zároveň působí velkolepě a to i přesto, že stál pouhých 30 milionů dolarů (ani takto relativně malý rozpočet ovšem film nezachránil od toho, že se dle očekávání stal finančním propadákem). A také je tu výtečný soundtrack Jamese Hornera, který dost možná patří mezi nejlepší soundtracky v kariéře tohoto fenomenálního skladatele.
Malick se nezapře v cílení na příběh, který se točí kolem vztahu člověka k přírodě a průkazu své filozofické povahy. Přitom ovšem nejde o otravnou snahu, kterou chce tvůrce sebevíce prodat své názory. Malickovo filozofické vnímání světa je působivé a velmi snadno se z Malicka v rámci Nového světa může stát jakýsi filmový guru. Ten film emocionálně funguje nejen díky skvěle vyobrazené hlavní romanci a skutečnému silnému příběhu Pocahontas, ale i právě skrze Malickovo estetické a filozofické vnímání.
Nový svět je chytrou podívanou, která je po estetické stránce naprosto dokonalá a má skvělé výkony, kdy především funguje stěžejní romance. Zároveň není vyloženě nevděčným, přesto ovšem může působit zdlouhavým, pomalým a do sebe zahleděným způsobem. Je to ale skutečně pravda? Nový svět rozhodně není vyloženě divácky vděčnou podívanou, což ovšem samo o sobě neznamená nic negativního. Dost možná je navíc u Nového světa lepší se tak trochu přestat zamýšlet nad každým jednotlivým aspektem a ten film si jednoduše užít a prožívat ho jako celek. A jakmile divák uvidí tu skvělou kameru v přitažlivém prostředí, zaposlouchá se do uším lahodícího soundtracku a časem definitivně téhle úžasné záležitosti propadne, teprve v ten moment si divák uvědomí, že svůj souboj s tímhle filmem vyhrál…….
Trailer:
Verdikt: 5 z 5
Photo © New Line Cinema