Bezstarostný pohodář Nyles (Andy Samberg) se na opulentní kalifornské svatbě kouše nudou. Stejně jako nevázaná a mírně cynická sestra nevěsty Sarah (Cristin Milioti). Když spolu uvíznou v časové smyčce a prožívají ten samý svatební den znovu a znovu, hledají způsoby, jak se zabavit, nebo alespoň nezbláznit. Ať udělají cokoliv, ráno neponesou žádné následky, a tak postupně ztrácejí veškeré zábrany.
Krom filmů jako Na hromnice o den více nebo Na hraně zítřka chybí nějaký výraznější zástupce filmů o časové smyčce a dá se čistě spekulovat nad tím jestli by Palm Springs v normální klasicky nabité filmové sezóně bez COVIDU měli tak výraznou šanci zaujmout a měli šanci, že se jen tak nepropadnou v zapomnění. A to nemluvím čistě o kvalitách filmů, protože historie pamatuje dost kvalitních filmů, které ale čas trochu zaprášil a dnes si na ně vzpomene málokdo. Palm Springs tak snad bude osud přát a filmoví fanoušci na něj nezapomenou tak rychle, protože by to byla škoda. Ne, Palm Springs dle mého není novodobá klasika a už vůbec si nezaslouží zařadit do nějakého seznamu nejlepších komedií či romantických filmů posledních 10 let, přesto jde ale o povedenou letní komedii ke které si divák ve finále může najít hodně snadnou cestu, pokud se naladí na feel good vlnu, která z tohoto filmu přímo čiší.
Palm Springs se neobejde bez dramatických momentů, jako mix komedie a dramatu by to ale neoznačil snad nikdo. Jakmile sice dojde na seriozní momenty tak se filmu tuhle notu celkem uvěřitelně podaří naladit, pořád je to ale především skutečně komedie. Komedie, která svým způsobem vzdává holt filmům o časové smyčce a zároveň se jim potencionálně lehkým zbouráním čtvrté zdi trochu posmívá. Komedie, která má dva sympatické hlavní hrdiny v podání Andyho Samberga a Cristin Milloti a především i díky délce 87 minut jde o svižnou a zábavnou jednohubku, které sice na konci lehce dojde dech a trochu jsem ve finále litoval, že J. K. Simmons nedostal přece jen více prostoru, přesto jde ale o film, který je opravdu zábavný a vlastně milý.
Režisér Max Barkabow má očividně zmáknutý vizuální styl a i když scénář Andyho Siariho nepovažuji za scenáristické dílo z nebes, tak by mě vlastně nenaštvalo kdyby se film i díky potencionálně slabé konkurenci dočkal nominace na nejlepší původní scénář. Pořád jsem se sice při sledování nezbavil pocitu, že z toho šlo vytřískat něco víc (srovnávat to s třeba právě Na hraně zítřka je z principu sice blbost ale….), vlastně jsem se ale skutečně bavil, má to neskutečně sympatické obsazení v hlavních i vedlejších rolích a člověk odpustí i slabší finále (a za mně velmi podivnou po-titulkovou scénu) když si vzpomene na zbytek, který byl opravdu svižný a zábavný.
Filmové léto 2020 je díky COVID-19 velmi chudé a lepší příklad letní odpočinkové komedie než právě Palm Springs už asi toto léto nedorazí. Tohle ale není chválení ve stylu ,, nemáme nic, tak máme aspoň tohle´´. Tohle je reálně chválení ve stylu ,, moc lepších zástupců letních odpočinkových komedií za poslední roky nevzniklo´´. Už na samotném základu si možná tvůrci ukousli příliš velký kus, neskončilo to ale totálním průšvihem a vznikla opravdu povedená komedie, která rychle uteče a je překvapivě schopná ještě dlouho po sobě zanechat v divákovi stopu. Není to mistrovské dílo, dá se ale pochopit, že by v jistých okruzích mohlo začít jít o kultovní klasiku. Za mně vždycky radši Na hromnice o den více nebo ještě radši Na hraně zítřka, opětovným viděním Palm Springs ale opovrhovat pravděpodobně nebudu…..
Trailer:
Verdikt: 4 z 5
Photo © Hulu
