Otrok Peter (Will Smith) musí uprchnout před pronásledovateli přes nebezpečnou louisianskou zátoku, aby se přidal k armádě Unie, což je jeho jediná šance na svobodu….
Will Smith delší dobu toužil po získání Oscara, onu noc, kdy získal zlatou sošku za svůj výkon ve filmu Král Richard: Zrození šampiónek si ovšem nejspíš představoval jinak. První Oscar ve Smithově kariéře zastínila kauza, kdy Smith v přímém přenosu udělil facku Chrisi Rockovi, který si těsně předtím utahoval z jeho ženy Jady Pinkett Smith. Smithova reakce rozdělila společnost, on sám rezignoval na své členství v Akademii, která mu zároveň udělila 10-letý zákaz vstupu na další předávání Oscarů a výroba několika projektů se Smithem v hlavní roli byla buďto pozastavena či rovnou zrušena. Vypadalo to, že i Apple TV+ odloží uvedení snímku Osvobození se Smithem v hlavní roli, první várka pozitivních ohlasů od testovacího publika ovšem rozhodla, že se Apple TV+ rozhodlo film na svou streamovací službu nasadit v rámci probíhající sezóny, kdy se na plátnech kin i na streamovacích službách objevují nejrůznější kandidáti na nominace na další ročník Oscarů. Filmy pojednávající o otrokářství ostatně v posledních letech na Oscarech zažívají úspěch (12 let v řetězech si za rok 2013 došlo pro sošku za nejlepší film), velkou neznámou ovšem bylo angažování režiséra Antoinia Fuquii. Fuqua je sice zkušeným režisérem akčních filmů, bylo ovšem těžké říct, zda je právě on ideální volbou pro tuto látku. A výsledek tyto obavy krapet naplňuje.
Nemá dvakrát cenu rozjímat nad tím, zda by měl tento film na Oscarech šanci už jen díky faktu, co Smith na posledních Oscarech spáchal. Pokud člověk začne předstírat, že se 94. ročník Oscarů odehrál bez žádného výrazného skandálu, kvality Osvobození to nijak nemění. Na jednu stranu to přitom celé může působit jako sázka na jistotu. Příběh dle skutečné události s tématikou otrokářství, Smith se tu pokouší hrát krapet jiným způsobem a uměleckými ambicemi by nejspíš prvoplánově měl sršet i samotný vizuál. Naděje mohlo vyvolávat už samotné najmutí Roberta Richardsona, kterého jde vnímat jako jednoho z nejlepších kameramanů posledních dekád. Jenže umělecká licence Osvobození tkví v tom, že barevná korekce stahuje barvy až o 98%, kdy to celé má asi působit artovým dojmem. Jenže to celé akorát působí dojmem, že Fuqua neslyšel známé poselství o tom, že by se měl švec držet svého kopyta a výsledkem je krapet pochybná snaha o umělecké dílo, které nejvíc funguje v těch momentech, které Fuquovi jako tvůrci sedí, to znamená ty momenty, kdy je Osvobození akční film v historických kulisách. Háček je v tom, že tím primárně Osvobození vlastně být nechce.
Na papíře přitom příběh o otrokovi Peterovi a jeho zbičovaných zádech, které obletěli svět a zvedli odpor proti rasismu, zní strhujícím způsobem, výsledný film je ovšem šeď. Nejen v rámci vizuálu, ale i v rámci vyprávění. Pracuje se tu s tématem otrokářství a rasismu, háček je ovšem v tom, že každý druhý příběh trýzněného afroamerického otroka je sám o sobě silný, nemůže ovšem vznikat šest stejných filmů, které s tématem budou pracovat stejně. Stejně jako v případě filmů, které pojednávají o homosexuálních lidech, které v krušných časech museli svou sexualitu před veřejnosti tajit, působí samotné téma krapet vyčerpaně, i proto by se ideálně s těmito dvěma dnes již krapet vyčerpanými tématy mělo pracovat krapet svěžím způsobem. Jenže Osvobození skutečně působí jako sázka na jistotu, která se snaží vykoupit nějakou rádoby experimentální sázkou na obrazové vyprávění, které ovšem není ani vizuálně lahodící a ani dvakrát vzrušující. Častá sázka na černobílou je přitom též prvoplánová a nepůsobí kdovíjak kreativně, především ovšem skutečně není ani oku lahodící a zamrzí to především díky faktu, že se o kameru stará Robert Richardson, kdy by jeho přítomnost mohla svádět k bravurním záběrům. MOHLA.
Samotná výprava přitom dokáže působit velkolepě, právě Fuqua se v momentech na bojišti či souboji s krokodýlem jeví jako ta ideální tvůrčí volba, snaživost o přesah je ovšem nad jeho síly. Samotný Smith nehraje marným způsobem, je ovšem velmi snadné vzpomenout si na jeho mnohem lepší výkony, kdy vedle Osvobození působí i loňský Král Richard jako obdivuhodnější herecký výkon. Daleko zajímavější je sledovat Bena Fostera, kdy jeho Fassel sice plní zápornou úlohu, v rámci jeho charakteru ovšem vše není nutně černobílé. Jenže právě černobíle ve finále působí celé Osvobození, kdy se tomu celému nedá skutečně upřít jen solidní řemeslná stránka, kdy vlastně nelze celé Osvobození nutně utopit. Naplní se sice očekávání spojené s tím, že prvotní reakce byli až podezřele nadšené, zároveň ovšem vlastně není nutné se oněm prvotním šeptandám divit. V jednotlivostech má Osvobození přeci jen sílu a i když se dá nad hodnotou obrazové stránky jistě polemizovat, v jistých momentech toto vizuální rozhodnutí samo o sobě nějakou sílu má. Jenže jde jen o pár momentů, které zakrývá zbytek.
Je totiž nutné si uvědomit, že Osvobození není skutečným příběhem o Peterovi, jde o klasický případ, kdy se tu jen někdo volně inspiroval a na původním příběhu se vydává krapet fantaskním směrem. Fotka zmrzačeného Petera přitom zvládne dodnes vyvolat husinu a to i přes fakt, že se od jejího vyfocení uběhlo již 160 let. A právě pocit husiny nezvládne Osvobození vyvolat ani na moment. Celé to vlastně vyvolává dojem, že si spolu Smith a Fuqua natočili krapet ambicióznější béčkový akčňák, který ochutili historickým kontextem a silným skutečným příběhem, který před 160 dekádami obletěl celý svět. Velmi volně by šlo Osvobození přirovnat k hovnu, které je prodáváno jako čokoládový dort. Samotné Osvobození sice kvalitami nedosahuje chutě exkrementu, do velké míry ho lze ovšem vnímat jako menší podfuk.
Úvaha nad tím, zda se Osvobození skrývá za něco jiného, než čím skutečně je, sice nemusí být nutně zakořeněna ve faktu, jen samotná debata ovšem svádí k zajímavějším úvahám, než ke kterým svede Osvobození bez této nadinterpretace. Je to zajímavý film? V něčem rozhodně ano. Je to dobrý film? V něčem vlastně ano. Je to film hodný zápisu do historie? Spíše ne. Jde ovšem minimálně o film, který jde v rámci různých úhlů zajímavě pitvat. Jenže úvahy nad ním budou ve finále sofistikovanější, než hodnota samotného Osvobození….
