Rozhovor s autory dokumentu Králové videa – Lukáš Bulava, Petr Svobora, Peter Pavlík a Igor Kovács (a hudební skladatel Jake Stark)

Po delším rozmýšlení se jednou za čas se v brzké době pokusím vydávat rozhovory s osobnostmi, které mají něco společného s českým filmem. S lidmi přímo z branže nebo i třeba provozovateli kin či distributory. Prvním pánem respektive pány na holení se poté stává následující čtveřice- Lukáš Bulava, Petr Svoboda, Peter Pavlík a Igor Kovacs. Tito čtyři pánové jsou konkrétně tvůrci dokumentu Králové videa, který pojednává o éře rychlodabingu a už nějakou dobu jsme koketovali s myšlenkou nějaké interview. Videoformát nakonec kvůli plnému diářů chlapů (a též také trochu kvůli mé neschopnosti) nevyšel, nakonec jsme se ale domluvili alespoň na textové verzi, které nyní můžete být níže svědky:

Lukáš Bulava- Režisér, scenárista

Petr Svoboda- Scenárista

Peter ´´Pepo´´ Pavlík- Střihač

Igor Kovacs- Producent

Jake Stark- Hudební skladatel

  1. Kdy se objevil prvotní nápad/myšlenka ohledně možnosti vzniku dokumentu Králové videa? Jak se vlastně vaše čtveřice Bulava, Svoboda, Pavlík a Kovacs dala v rámci tohoto dokumentu dohromady?

Igor: Dohodli sme sa s Petrom Pavlíkom , že Petrovi a Lukášovi pomôžeme, keď sme videli prvý trailer a tak on sa stal strihačom a ja producentom Králov videa

Pepo: Keď sme videli prvý trailer, bolo nám okamžite jasné, že sa deje niečo výnimočné a chcel som byť toho súčasťou. Pôvodne som sa Lukášovi s Petrom ozval s pomocou ohľadom ďalšieho traileru. Cesty osudu nakoniec rozhodli, že som sa stal hlavním strihačom a následne som oslovil Igora, či by nám nepomohol s produkciou.

Petr: Koncem léta 2016 jsme si s režisérem Lukášem Bulavou řekli, že by bylo super natočit nějaký krátký dokument o rychlodabingu, protože oba dva jsme fandové tohoto fenoménu. Původně jsme zamýšleli krátkometrážní dokument se dvěma až třemi respondenty, který by šel rovnou na YouTube, nicméně nám to časem dost nabobtnalo.

Lukáš: Když jsem začal psát námět na můj předešlý krátký horor Kyselý dech, tak jsem se sešel s jedním účinkujícím z Králů videa a byl to rychlodabér Dušan Janota. Samozřejmě jsem ještě nevěděl, že by nějaký dokument o rychlodabingu mohl vzniknout a že Dušan by tam mohl účinkovat. Spíše jen čistě osobně mě zajímaly jeho vzpomínky. Byl to začátek roku 2016. O pár měsíců později jsem se seznámil přes internet s Petrem Svobodou, protože jsem natrefil na jeho Youtube kanál s ukázkama rychlodabingů. Petr přijel za mnou po několika týdnech do Karviné a u piva jsem se domluvili, že začneme spolu natáčet dokumentární film o rychlodabingu.

  1. Váš celkový postoj k fenoménu rychlodabingu a nějaké první vzpomínky na první setkání s ním? Dokážete si vzpomenout jaký byl první snímek, který jste v rychlodabingu viděli?

Igor: Myslím, že to bol Útek z New Yorku, ktorý bol preložený ako Štrkáč.

Pepo: Prvá spomienka, ktorá sa mi vynorí je Komando. Ale pokojne to mohla byť aj Nočná mora z Elm Street, Rambo, Policajná akadémia…alebo aj niečo úplne iné.

Petr: První bylo Komando a mně bylo osm let. Posléze The Evil Dead, což mě poznamenalo na celý život a zamiloval jsem se do filmů, které mě dokázaly vyděsit k smrti. Můj postoj k rychlodabingu je jasný – miluju ho.

Lukáš: Vzpomínek mám hodně, ale ta nejzásadnější byla, když jsme přijeli ke známým od rodiču do nedalekého Petřvaldu a já natěšeně otevřel dvířka jejich obývací stěny a tam bylo velké množství videokazet a všechny měli napsané názvy filmů na štítku psacím strojem. V tomto okamžiku se mi změnil život a miluji to dodnes. První film v rychlodabingu byla Plazma (The Blob) Viděl jsem to doma u spolužáka ze základky a bylo to ještě na Betakazetě.

  1. Jak dlouho realizace dokumentu trvala a jak snadno se na něj ve finále sháněli finance? Očekávali jste v době spuštění startovače tak vysoký úspěch nebo tam lehká pochybnost přece jen byla?

Igor: Celá projekt trval zhruba 4 roky a my sme do neho vstupili niekedy pred dva a pol rokom. Financovala to firma Artactive production a Blackout production. Nápad so startovačom sme skusili v postprodukčnej fáze, keď bolo treba financie hlavne na náročnú úpravu zvuku a obrazu. Dúfali sme, že sa ľudom bude projekt páčiť , to sa aj stalo a sme veľmi hrdí na to, ako sa to podarilo dotiahnuť do konca a to napriek všetkym prekážkam a jednej veľkej pandémii. Už len dúfame, že ludia prídu do kín.

Petr: Než do toho naskočili ti naši kluci slovenští, tak jsme si to první rok a půl samozřejmě financovali s Lukášem sami, což byla celkem sranda, jelikož jsme oba normální zaměstnanci a ne žádní milionáři. Ke kampani na startovači ostatní přistupovali trochu s despektem, aby nebyli zklamaní, když se to nepovede. Jenže já jsem celoživotní optimista, tak jsem jim říkal, že to samozřejmě klapne a pak jsem ve finále celou kampaň strávil za kompem a promoval jsem to, kde se dalo a otravoval tím tuny lidí. Ale zabralo to a lidi nás podpořili, což je skvělý.

  1. Zhruba přibližně jak velkým počtem rychlodabingových filmů jste se museli během realizace filmu probrat a jak byli vybírány? Bylo to dle oblíbenosti jednotlivých titulů nebo třeba podle toho jak se vám dramaturgicky a tématicky hodili?

Pepo: Konkrétne číslo nemáme. Išlo v prvom rade o to, či sa nám hodili do príbehu. Stále tvrdím, že sme pracovali so všetkými filmami natočenými od roku 1895 do 1998.

Petr: Já osobně to odhaduju na cca. 250 filmů, které jsem digitalizoval, a z těch jsme nakonec vybrali ukázky těch 159 filmů, které máme v dokumentu. Rozhodně jsme šli primárně po těch, které se nám dramaturgicky hodily. Ale pokud bych měl brát všechny filmy, které jsem nakoukával, abych z nich vyzobal ty nejlepší rychlodabingové perly, tak těch za ty čtyři roky byly stovky a stovky.

  1. Jak probíhalo oslovení o spolupráci s různými legendárními rychlodábery jako František Fuka, Ondřej Hejma nebo Ondřej Neff? Šli do projektu Králové videa okamžitě nebo byla ve finále trochu práce s přemlouváním? A byl nějaký rychlodabér, kterého jste oslovili ale účast nakonec ve finále zcela odmítl?

Petr: František Fuka i Ondřej Neff souhlasili hned, nicméně přemlouvání pana Hejmy trvalo celé dva roky. Ale neříkám to v žádném případě s despektem, protože celou tu dobu se mnou pan Hejma komunikoval a dával nám dobré rady, jak dokument uchopit, aby šel víc do hloubky. Také nám poskytoval kontakty na lidi, kteří by nám mohli pomoci náš film lépe dobově zasadit a nezdráhal se s námi ani několikrát sejít. Osobně si myslím, že nechtěl účinkovat v nějakém amatérském projektu, který by vyšuměl do ztracena, ale chtěl si být jistý, že to myslíme vážně a že ten film bude stát za to. A rychlodabérů či distributorů, kteří nám dali košem, taky nebylo málo (cca. kolem deseti). Většina nám říkala, že se stále bojí postihu, což je samo o sobě úsměvné, když si vezmete, že po třiceti letech je to dávno promlčené.

  1. Inspirovali jste se u realizace dokumentu nějakým jiným dokumentem a pokud ano, tak jakým konkrétně?

Igor: Nie.

Pepo: V strižni nie. Tam sa išlo pocitovo.

Petr: Ne. Někteří lidé nás srovnávají s rumunským dokumentem Chuck Norris vs. komunismus, který je ale naprosto odlišný. Je z 90% tvořen hranými scénami a v Rumunsku dabovala drtivou většinu jejich rychlodabingové produkce jedna jediná dabérka Irina Nistor, kdežto u nás to dělaly stovky lidí. Navíc jsme tento dokument viděli až v době, kdy jsme měli ten náš prakticky dokončený.

Lukáš: Pro mě osobně bylo inspirací vidět krátký dokument VHS:Lesk, Bída a pirátův syn, který vypráví o Josefu Šedém z Brněnské Lišně a dodnes si ho s radostí pustím. V podobném duchu jsme se začátku s Petrem přemýšleli, že bychom to mohli takto nějak pojmout. V dubnu 2017 jsme odstartovali Krále videa a vydali se s kamerou právě za Josefem Šedým.

  1. Měnilo se během realizace pojetí celého dokumentu nebo už od začátku byla ta první vize nakonec ta kterou aktuálně mohou diváci vidět v kinech? A jsou vlastně některá dramaturgická či jiná rozhodnutí, kterých možná po premiéře litujete?

Igor: Veľmi veľa vecí sa zmenilo, ale to je myslím pri takýchto projektoch normálne.

Pepo: V kinách môžu diváci vidieť asi 89. víziu. Vždy sa príde na niečo, čo sa dá zmeniť k lepšiemu. Vždy. Aj keď už je film hotový. A pri dokumente to platí dvojnásobne. Treba si však vždy vedieť povedať „Dosť!“. A či niečoho ľutujeme? To nie. Sme hrdí na to, čo sme pred obecenstvo dostali, aj keď to nie je samozrejme dokonalé. Pretože dokonalé nie je nič. Okrem záverečnej vety Niekto to rád horúce.

  1. Teď konkrétně otázka ohledně střihového pojetí filmu, tedy na střihače Petera Pavlíka. Ohledně střihu jste vše stříhal dle vlastního uvážení a vlastní vize nebo jste se přece jen radil se zbytkem tvůrčího týmu? Mluvím konkrétně o pasážích kde opravdu stylově dokázal střih do vyprávění v pozadí zasadit různé záběry z kultovních pecek, které seděli k tématu.

Pepo: Výroba filmu je kolektívna činnost. A platí to aj pre strih. Vždy muselo dôjsť k dohode a společnému rozhodnutiu. Strihač nikdy nedokáže postaviť film sám a potřebuje „tretie oko“, ktoré na neho dozerá. Bola to však ohromná zábava (ale aj drina) loviť v pamäti tie správne zábery pre konkrétnu situáciu. Najväčšiu radosť som mal zo zasadenia ukážky z Posledného skauta do príbehu.

  1. Jak konkrétně velká je osobní sbírka rychlodabingů Petra Svobody:

Petr: Moje aktuální sbírka rychlodabingů v současné době obsahuje 2536 unikátních záznamů, což jsou pouze filmy, které už mám zdigitalizované a zkatalogizované. Dalších cca. 1000 kazet mám nachystaných na digitalizaci a do toho samozřejmě stále sháním další rychlodabingy všude možně.

  1. Na startovači byla ve finále vybraná částka ve výši 322 370 korun. Dle jistých zdrojů vás nakonec měla vyjít realizace celého dokumentu zhruba na 683 400 korun a to ještě hádám bez nákladů na reklamu a podobně. Je možné se zeptat na jak velkou částku se náklady vyšplhali po reklamní kampani?

Igor: To je skôr otázka na distribútora a kedže na Slovensku kampaň len štartuje tak tú sumu nemáme k dispozícii.

  1. V rámci dokumentu měli diváci možnost seznámit se s rychlodabingovou královnou Danou Hábovou a dozvěděli jsme se, že za celou dobu rychlodabingu existovalo zhruba pouze 5 rychlodabérů ženského pohlaví. V čem tkvěla ta genderová převaha?

Petr: Já opravím, že to byly čtyři ženy, řečené v dokumentu, což ale neznamená, že jich není víc. Ostatní rychlodabérky nemám zatím identifikované pod přezdívkami, ale bylo jich o něco víc. Každopádně i tak ta genderová převaha byla masivní, protože ze zmíněných 2536 rychlodabingů v mojí sbírce je pouze 81 s ženským rychlodabingem. Osobně to přikládám jednak tradičnímu postavení ženy v domácnosti v té době, a taky žánrům, které se majoritně dabovaly, což byly horory, akční filmy a porno.

  1. Máte každý osobně nějakého favorita v rámci rychlodabérů ať ze známých či anonymních tváří?

Pepo: Zamiloval som si prácu Mimoňa Branka na filme The Brood (keď uvidíte film pochopíte). Ale vyslovene obľúbeného rýchlodabéra nemám.

Petr: Já jich mám oblíbených hodně. Z těch známějších samozřejmě miluju přednes Ondřeje Hejmy, který měl navíc i velmi vysokou kvalitu samotného překladu a z těch méně známých je to rozhodně Josef Jehlička zvaný Plecháč, kterého můžete vidět v dokumentu a také Niňja, či Šeptal, které se nám bohužel vypátrat nepodařilo.

Lukáš: Mý nejoblíbenější rychlodabéři bohužel v dokumentu nejsou. Petr má tři z nich v seznamu pojmenované jako : Štajgr, Ostravák a Penér. Ten čtvrtý namluvil snad jen jeden film a byl to Zombi Holocaust. Nepodařilo se nám je vypátrat, ale to nevadí. Jsme moc rádi, že tam máme právě tyto persony. V dětství jsem se několika hlasů bál a to více, než třeba krvavých scén z filmů, které oni dabovali. O panu Hejmovi, že daboval jsem se dozvěděl až někdy kolem roku 2005 a to jsme měli doma od začátku devadesátek kazetu Dopravní přestupky s jeho hlasem.

  1. V rámci dokumentu je možné zjistit, že Československo rozhodně nebylo co se týče velké produkce rychlodabingu samotné a mohli se těšit také třeba v Rakousku, Maďarsku nebo Polsku a například minimálně o Polsku víme, že rychlodabing pořád frčí, zatímco u nás takzvaného vrcholu dosáhl zhrub v letech 1997/1998. Umíte vysvětlit proč zrovna u nás rychlodabing skončil tak relativně brzo a v jiných zemích je pořád celkem výrazně na vrcholu popularity?

Pepo: V rokoch 97 až 98 to bol úž de facto mŕtvy postup. Najväčšiu slávu zažil na prelome dekád s odchodom Bolševika a príchodom slobody. Osobne si myslím, že na rozdiel od Poľska alebo Sovietskeho zväzu bolo Československo zvyknuté na mimoriadne kvalitné dabingy z kín a televízie. Preto sa pri jednohlasých dabingoch neostalo. Jednohlasný dabing bol u nás alebo v Maďarsku považovaný za núdzové riešenie a nie ideálny stav vecí. Preto musel zákonite prenechať miesto tradičnejšej forme prekladov.

Petr: Je to vlastně u každé země jiné. Poláci u rychlodabingu zůstali, protože jim prostě nejlíp vyhovuje i ve studiové podobě, Rumuni začali titulkovat a proto tam teď kdekdo umí anglicky od mala, no a Maďarsko a Československo přešly z nouzového řešení na kvalitní synchronní dabing, jak říká Pepo.

  1. Jak se stalo, že Miroslav Táborský se stal vypravěčem dokumentu? Byl to ten hlas, který jste si jasně vysnili nebo jste dostali možnost vybraz si z několika hlasů a nakonec se stal vítězem právě Táborský? Jak moc jste se zvolením jeho výrazného hlasu ve finále celkově spokojeni a napadne vás případně někdo koho byste jako vypravěče chtěli spíš kdybyste mohli chtít opravdu kohokoliv?

Petr: Obsadit hlas pana Táborského do role vypravěče napadlo mě. Lukáš chtěl tehdy angažovat pana Rímského, ale já odjakživa zbožňoval hlasy tří českých herců – Eduarda Cupáka, Miroslava Moravce a Miroslava Táborského. No a jelikož první dva už bohužel nejsou mezi námi, měl jsem od začátku jasno. Pak jsem už jen musel přesvědčit Lukáše, že mám pravdu a medový hlas pana Táborského je pro náš dokument daleko vhodnější, než drsný hlas pana Rímského.

Lukáš : Souhlasím a jsem rád, že to takto dopadlo.

  1. Králové videa se původně měli dočkat premiéry na Karlovarském filmovém festivalu, kvůli komplikacím s pandemií ale tato věc bohužel nevyšla. Nakonec se ale film dočkal exkluzivní premiéry v kině Lucerna a stane se součástí Filmového festivalu v Jihlavě a několika dalších prestižních festivalech. Dokázali jste si vůbec při oné prvotní myšlence představit, že to dotáhnete až takhle daleko a z Králů videa se opravdu stane víceméně událost?

Pepo: Dúfali sme v to.

Petr: V podstatě od chvíle, kdy jsme s Lukášem začali v dubnu 2017 naostro točit, nám bylo jasné, že tvoříme obsahově něco, co tu ještě nikdy nebylo. A když pak Pepo měl hotový první hrubý střih, všichni jsme věděli, že pokud tenhle diamant vybrousíme, prostě to ty lidi musí zasáhnout rovnou na komoru. Tady jsem opět já fungoval jako největší optimista z týmu a všechny jsem přesvědčoval, že to bude fakt pecka a dostaneme to rozhodně do kin. Stejně jako je teď přesvědčuju, že se multiplexy umoudří, až uvidí, že lidi náš film chtějí vidět a začnou nás nasazovat. A stejně jako si říkám, že dostat Českýho lva za dokument by bylo moc fajn. (Ok, tak aspoň nominaci… a klidně za komedii)

Lukáš: šli jsme do toho skromně, ale byli jsme si moc dobře vědomi, že tohle téma tady nikdo neprobádal do hloubky a jakou to může mít ve finálním výsledku odezvu. My si představovat můžeme vlastně cokoliv, ale rozhodují divácí a jejich dojmy, které jsou důležité a pochopitelně motivační. Je ovšem na místě mít nějaký cíl a věřit mu do poslední chvíle a nevzdat to.

  1. Ohledně spolupráce s rychlodabéry už v rámci rozhovoru máme jasno, aktuálně mě ale ještě napadá otázka jak se pracovalo i s jinými respodenty, kteří nebyli rychlodabéry ale byli víceméně pořád v oboru. Do jak velké míry vám pomohl fakt, že jste všichni spojeni společnou vášní?

Lukáš: Bylo to každopádně přínosné setkání a záživné co se týče informaci. Ti lidi byli velmi rádi, že si můžou zavzpomínat a potkat někoho, kdo na tu dobu a éru toho fenoménu nezanevřel. Žijou sice už jiné životy, ale nikdy nezapoměli a pořád jim srdce zaplesá, když se někdo zmíní třeba o kapele Anthrax, nebo filmu Slimáci.

  1. Váš osobní nejoblíbenější překlad názvu v rámci rychlodabingu?

Igor: “ Stopy smrti z činsky štvrti“


pepo: 
Legal Eagles (Orli práva) preložené jako Státní navladní se nelíbají resp. Legální andělé.

Petr: Challenge of the Tiger – Dráždění svižníka“

Lukáš: Evil Dead – Chatrč

  1. Jak došlo v rámci Králů videa ke spolupráci se Zdeňkem Troškou a jak se s ním spolupracovalo?

Petr: Pana Trošky jsme se chtěli zeptat, jak ho napadlo zakomponovat rychlodabing do několika scén filmu Slunce, seno a pár facek a spolupráce s ním byla velice fajn. Ochotně se s námi sešel, zodpověděl naše otázky a přidal navrch pár veselých historek z natáčení daného filmu. Aktuálně se strašně křeníme nad hláškou z ČSFD komentářů „Zdaleka nejlepší film, který má ve své filmografii zde na ČSFD Zdeněk Troška.“

  1. K propagaci filmu jste zvolili velmi netradiční turné po československu a zatím jak tak koukám jen plníte sály. Je už tohle pro vás osobní vrchol nebo pro vás osobně ještě existuje představa vrcholu jiného? Například je mi pořád jasné, že vás tak trochu mrzí víceméně stálá ignorace od multikin i přes neustálé žádosti neodbytných fandů projektu.

Igor: Uvidíme ako sa multikina zachovajú, kedže sme neočakávali takúto ignoráciu aj vzhladom na situáciu, keď vlastne v kinách skoro žiadne nové filmy niesú. Mysleli sme , že budú trošku otvorenejší. Naštastie na slovensku budeme nasadení vo vačšine multiplexov.

Petr: Je to tak trochu ostuda České republiky, že Slovensko nás uvede ve většině multiplexů a u nás se musíme doprošovat, aby nás alespoň zkusili nasadit, přestože se lidi sami zajímají o náš film a chtěli by zajít do nejbližšího multiplexu. Když nám potom rozhořčený fanoušek napíše zprávu, že Cinestar mu odpověděl „V současné situaci a zvětšující se nabídce ostatních distributorů na film nemáme v multiplexech místo.“, fakt nevíme, co mu na to máme odpovědět. Navíc není zdaleka jediný, kdo se na nás obrací, že multiplexy ignorují žádosti o uvedení Králů videa. Dobře to napsal imf z MovieZone, že máme neurozený původ a to je v téhle branži problém. A k té první části otázky – můj osobní vrchol, který si dokážu představit, jsou naplněná kina a co největší hromada spokojených diváků.

  1. Už jste naznačili, že na DVD Králové videa bude o hodně více materiálu, můžete naznačit co zhruba tak můžeme očekávat, třeba jestli se nějaké téma trochu více rozebere nebo dojde i na nějakou věc pro kterou v kinoverzi nezůstalo místo?

Pepo: Pokiaľ bude mať film poriadny úspech, je možný vznik rozšírenej verzie. Bonusy sa však budú sústrediť na medailónky aktérov, pozostávajúce z materiálu, ktorý sa z rôznych dôvodov do finálního zostrihu nedostal. Môžete sa tešiť na tému hudobných nosičov ale najmä by sme radi predstavili slovenských rýchlodabérov, ktorých sme bohužiaľ v čase produkcie nemali k dispozícii. Takisto uvidíte viac hraných pasáží a možno zverejníme aj pôvodnú koncepciu filmu. Aj keď zdaleka nie dokončenú. Bude to rozhodne stáť za to.

  1. Zahrajme si na chvíli, že žijeme ve světě ve kterém se cokoliv po listopadu 1989 stalo velmi odlišně a tady pořád vládne stejný režim jako před listopadem 1989. Myslíte si, že by byl rychlodabing pořád takové terno nebo by i tak časem u nás stejně došlo k jeho úpadku?

Pepo: To je veľmi hypotetická otázka. Pirátstvo sa presunul na internet a ten si žiada odlišný prístup. Ale, kto vie?

Petr: Hypoteticky je možné všechno. Stačí se podívat na seriál The Man in the High Castle. Já si myslím, že ať by to dopadlo, jak chtělo, já bych byl pořád fanda rychlodabingu.

Lukáš : Kdysi si to nikdo neuvědomoval, že tahle video manie někdy skonči. Vlastně neskončila. Jsou tady Králové videa a přichází právě včas.

  1. Jak dlouho trvala realizace soundtracku skladatelovi Jakeu Starkovi a jak probíhal proces?Jake Stark:Realizácia OST bol kontinuálny proces, ktorý prebiehal počas väčšej časti produkcie. Finálna podoba soundtracku je výsledkom kolaborácie a diskusií so zvyškom tímu, ktoré nám pomohli lepšie uchopiť zhmotnenie vízie projektu po hudobnej stránke. Samotný proces som po doslednej úvahe uchopil formou, ktorá sa z mojej perspektivy javila ako najvhodnejšia pre odzrkadlenie témy, ktorou sa Krélove Videa zaoberajú. V duchu fanúšikovského nadšenia a (v mnohých pripadoch) nedokonalej znalosti anglického jazyka nadšencov, ktorí československému divákovi umožnili okúsiť kúsok Hollywoodu v dobe, kedy nám bol náhlad do života za hranicami často odopieraný, som svoje znalosti obohatil o dôležité referencie dobovej filmovej hudby, no zámerne som sa do nej neponoril príliš hlboko, aby som nechal priestor istému detskému nadšeniu. Kombinácia týchto dvoch faktorov dala následne vzniknúť zvuku, ktorý doprevádza výsledný film.
  2. Ilustrační záběry vzešli z hlavy režiséra Lukáše Bulavy nebo šlo o nějaké kolektivní rozhodnutí?

Pepo: Hrané pasáže sú celé dielom hlavy režiséra Lukáša Bulavu.

Lukáš : Ne tak úplně. Přišel jsem s nápadem jakou scénu bychom mohli natočit a o čem bude vyprávět. Ale na place si rád vyslechnu názory přítomných, takže jsem se nechal inspirovat a dal konkrétně volný průběh ve scéně, kdy dva překupníci videokazet přijíždí trabantem k rychlodabérovi. To byl příjemný freestyle, protože chlapi si moc dobře tu dobu pamatují a sami se v tom podhoubí černého marketu pohybovali.

  1. Teď otázka trochu mimo celkové téma Králů videa a rychlodabingu, ale mohl by každý ze čtveřice jmenovat nějaké ze svých nejoblíbenějších filmů?

Igor: Vtedy na západe, Indiana Jones a posledná krížová výprava, HEAT

Pepo: Star Wars, Indiana Jones a posledná krízová výpava, Dobrý, zlý a škaredý, Let č.93, Tvárou v tvár, Smrtonosná pasca, Návrat do budúcnosti, Frankenstein (1931) a veľa, veľa iných

Petr: Moje svatá trojice je The Evil Dead (1981), Dèmoni (1985) a Dawn of the Dead (1978). Pak téměř cokoliv s Arnoldem nebo Slyem, a taky vlastně libovolnej film Jamese Camerona.

Lukáš : Never too young to die (1986) Predator (1987) The Beyond (1981) Zombi Holocaust (1980) Tenebre (1982) Commando (1985) Carlito’s Way(1993) Phenomena (1985)

  1. Na tyhle otázky je možná aktuálně ještě brzo, nicméně existuje ve vás po Králích videa případný zájem o realizaci dalšího dokumentárního projektu o nějaké důležité etapě filmu v naší zemi poté co jste téma rychlodabingu víceméně asi vyčerpali?

Igor: Uvidíme. Nejaké plány sú

Petr: Kdo ví. Uvidíme, jak si Králové kina povedou dlouhodoběji v kinech a pokud to opravdu bude úspěch, ve který moc doufáme, určitě máme v rukávu nápady na něco dalšího.

  1. Kdybyste měli na závěr každý z vás shrnout co pro vás rychlodabing vlastně znamená tak by to bylo…..

Pepo: Objavovanie nového sveta a krásy filmov.

Igor: To bude jasné každému, kto sa pôjde pozrieť na Králov videa.

Petr: Absolutní nostalgie, kouzlo variability českého jazyka a DIY nadšenců, které nic nemohlo zastavit, když šlo o filmy.

Lukáš: můj zrod lásky k filmům, respekt všem lidem, kteří rychlodabing dělali a jejich distribuční černé síti, protože bez nich by nemohli vzniknout Králové videa.

Králové videa jsou k vidění již od 3. 9. 2020 v českých kinech, slovenská premiéra je stanovena na 1. 10. 2020

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *