Tajný policista Billy Costigan (Leonardo Di Caprio) je pověřen úkolem infiltrovat zločineckou síť, které předsedá boss Costello (Jack Nicholson). Billy si brzy získá Costellovu důvěru, jenže je tu také Colin Sullivan (Matt Damon), který pro změnu infiltroval policejní složky, aby tam získával pro zločinecký syndikát cenné informace. Sullivan stoupá po kariérním žebříčku a stává se významným členem Jednotky pro zvláštní vyšetřování. Životy obou mužů jsou hluboce ovlivněny prostředím, ve kterém se pohybují. Časem však vyjde najevo, že v systému je ještě hráč, který hraje na obě strany. Billyho i Colinova existence je rázem ohrožena a vystavena nepřátelské straně a oba muži musí vyvinout maximální úsilí, aby jejich identity nebyly odhaleny a oni zachránili svůj protějšek. A tím i sebe….
Z Martin Scorseseho se časem díky filmům jako Taxikář, Zuřící býk, Mafiáni nebo Casino vyklubal jeden z nejtalentovanějších a pravděpodobně nejvlivnějších filmařů všech dob, na uznání v podobě Oscara ale čekal velmi dlouho a definitivně se dočkal až během své šesté nominace za režii snímku Skrytá identita. Tento remake japonského snímku Volavka též získal Oscara za nejlepší film. A i když na Scorseseho zmíněné vrcholné filmy Skrytá identita nestačí, přesto je Skrytá identita je neuvěřitelně skvěle natočená práce a právem oceňovaný film.
Skrytá identita neuvěřitelně pracuje se svými postavami a vzniká z toho geniální hra na kočku a na myš. Speciálnímu vyšetřovacímu úřadu dochází trpělivost s podsvětím vedeném gangsterem Frankem Costellem a rozhodnou se, že do jejich řad vyšlou Williama Costigana, mladíka pocházejícího z kriminální rodiny, ale jenž by se rád stal policistou jako krysu, která má na Costellovo kriminální impérium vyzvídat. Co ale většina netuší je to, že si Costello vycvičil svou vlastní krysu Colina Sullivana a tento jeho chráněnec je aktuálně příslušníkem Massachusettské státní policie. Jde tak vlastně o příběh dvou přetvařujících se protagonistů a komplikovanou síť kde vše najednou může být jinak než se zdá.
Skryté identitě nechybí podobný vypravěčský drive jak je tomu u filmů Martina Scorseseho zvykem a film má tudíž klasicky Scorseseovské divoké tempo. Scorsese zde jako vždy umí bravurně vystavět atmosféru a u Skryté identity jednoduše vytvořit dojem naprostého napětí.
Všichni herci jsou úžasní: Leonardo DiCaprio a Matt Damon jsou dva o sobě většinu času nevědoucí rivalové, kteří jsou i přes stejné místo na šachovnici totálně rozdílní a je velmi zajímavé vnímat jejich vzájemný kontrast. Především Leonardo DiCaprio si opět zvolil náročnou a komplikovanou roli a i když je jeho výkon v roli Billyho Costigana v rámci DiCapriovi kariéry trochu zapadlý, DiCaprio i zde utvrdil pozici jednoho z nejtalentovanějších herců Hollywoodu. Mattu Damonovi jinak role Colina Sullivana sedne a představitel především kladných rolí zde dostal šanci ztvárnit padoucha i přesto, že se většinu času přetvařuje. Mark Wahlberg se zde jinak objevil jako drsný seržant Dignam a tento výkon mu vynesl až nominaci na Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve nejlepší roli. Není se čemu divit, protože Wahlberg tuhle drsnou roli pojmul naprosto bravurně a jeho charakter je ve finále přece jen jeden z těch nejzajímavějších. Je tu Jack Nicholson v roli Franka Costella, který byl inspirován Whitey Burgerem a jedná se o jeden z posledních hereckých výkonů Jacka Nicholsona před jeho hereckým důchodem. Nicholson si roli tohohle zlého mafiánského bosse naprosto užil a díky jeho iniciativě vznikl velmi zásadní mrazivý moment, který nečekal na place nikdo krom samotného Nicholsona. Je tu Vera Farmiga ve své víceméně průlomové roli, velmi fajn Alec Baldwin, velmi dobrý Martin Sheen nebo také Ray Winstone jako Costellův zástupce French z kterého jde vyloženě takový zvláštní pocit. Prostě a jednoduše další Scorseseho film s naprosto bravurním castingem.
Po dramaturgické stránce není Skrytá identita dokonalá a dost možná by neuškodilo jí v nějakých momentech ustřihnout křídla. Samotný scénář Skryté identity je jinak bravurní a scenárista William Monahan za něj právem získal Oscara za nejlepší adaptovaný scénář (pořád jde o předělávku japonského originálu), přece jen ale možná na mně bylo všech těch zvratů na závěr tak trochu moc. Nejde ale vyloženě o momenty, které by výsledný zážitek kazili a takové finále Skryté identity je šokující a zároveň naprosto skvěle vystavené. Je tam toho dost možná moc a potencionálně z toho všeho mohl být vytěžen materiál na ještě jeden film (původní japonský film se dočkal dvou pokračování a samotná Skrytá identita se měla dočkat pokračování, které bylo zrušené). Skrytá identita je ale pořád bravurně natočený thriller, který nepřišel o Scorseseho klasicky stylovou hudební dramaturgii, krásné záběry (Michael Ballhaus jednoduše) nebo bravurní hyperaktivní tempo. Zároveň ale vyvolává pocity, že se toho ve svižných dvou hodinách a půl možná stalo až příliš, což se prostě u Scorseseho předchozích filmů nestalo i když případně trvali ještě déle (třeba jako Casino se svými 3 hodinami).
Skrytá identita je velmi dobrý film, který si právem došel pro ty nejprestižnější filmové ocenění, přece jen jde ale v rámci tvorby Martina Scorseseho o dramaturgicky, tempově a především i emocionálně trochu slabší zážitek. Mistrovské obsazení, bravurně překombinovaná a přesto srozumitelná zápletka (s menšími slabými pasážemi a těžce uchopitelným koncem) a především viditelný rukopis jednoho z bezpochyby nejtalentovanějších filmařů všech dob. Skrytou identitu nejde vyloženě milovat, jde jí ale mít velmi rád. I slabší Martin Scorsese je pořád Martin Scorsese…..
Trailer:
Verdikt: 4 z 5
Photo © Warner Bros.