Po úspěchu adaptace Úsměvy smutných mužů se Dan Svátek chopil další adaptace českého úspěšného románu. Tentokráte se chopil úspěšné trilogie Martina Vopěnky, kterou celou plánuje adaptovat, přičemž započal právě adaptací první knihy s názvem Spící město. Jsou tu tak na české poměry neobvyklé ambice o tom, že se chystá rovnou celá trilogie a i samotný závěr prvního filmu láká právě na to, že si na pořádné odpovědi uplynulých události prvního filmu musíme počkat do příště. První díl ovšem naznačí, že by to s onou trilogií nemuselo být vůbec zlé.
V aktuální pandemické situaci plné COVIDU-19 přichází film, který se též točí kolem pandemie. Ovšem pandemie, která rodiče dohání ke spánku. Zajímavá myšlenka, která je následně spouštěčem divokého světa, který s lehkou nadsázkou jde přirovnat k Šílenému Maxovi. Děti přicházejí o zásoby jídla i pití, vše se pomalu začíná bortit a pochopitelně se objevují lidé, kteří se rozhodnou aktuální svět bez rodičů využít. Rozhodně zajímavý koncept, který má ohromný potenciál. Neznalci knižní předlohy se pochopitelně těžko hodnotí, zda jde o povedenou adaptaci, dá se ovšem říct, že je filmové Spící město rozhodně slušnou prací.
Jedná se dost pravděpodobně o ideální podívanou pro mladé diváky. Spící město se drží více při zemi než Harry Potter nebo Letopisy Narnie, i zde se ovšem dětští hrdinové vydávají na zajímavou výpravu. Dětští herci jsou navíc fajn a jsou o poznání zajímavější než dospělí herci. Sem tam se sice objeví zajímavý dospělý herec (Pavla Tomicová se na malém prostoru dokáže slušně vyřádit, Martina Babišová dokazuje, že je lokálním velkým hereckým objevem), jinak ovšem v rolích nepůsobí dvakrát zajímavě a působí přeci jen tak trochu navíc. Především když dojde k obsazení youtuberů se se vší úctou ukazuje, že tady někdo šlápl trochu vedle.
Spící město má ovšem ve své vizuální stránce. Dan Svátek umí točit, což dokázal i právě například u Úsměvu smutných mužů. Sem tam se objeví zajímavý vizuální nápad či zajímavé kamerové úhly. Scény s vypuknutým chaosem působí reálně a občas při sledování tak trochu zamrzí, že Svátek pořád točí dětský film a nemůže se utrhnout více ze řetězů a naservírovat skutečně ryzího českého Šíleného Maxe. V pár momentech totiž naznačí, že by takový námět bez problémů utáhl.
Photo © Bontonfilm
Spící město je film, který určitě stojí za vidění. Nebál bych se označit za další z těch filmů, který to u nás v poslední době zkouší trochu jinak. Po vzoru Ubal a zmiz či Shoky a Morthy: Poslední velká akce dorazil další film, který se v lehkých náznacích dokáže přiblížit zahraniční produkci a dokázat, že i tady to jde. Ambice tvůrcům rozhodně nechybí, přesto Spícímu městu k dokonalosti chybí vlastně celkem dost. Přesto si ovšem tento film zaslouží šanci a dokážu si představit, že pro dětské diváky (na které cílí o poznání výrazněji) bude fungovat o poznání silněji……
Verdikt: 60%
Photo © Bontonfilm
