Po setkání se skupinou lidí vedenou Morpheem (Laurence Fishburne) je Neo vytažen z falešné reality do skutečného světa, kde se píše rok 2199 a lidstvo vede válku s inteligentními stroji, které samo vytvořilo…
Na samotném počátku byli bratři Laurence a Andy Wachowští. Od roku 1999 uběhla dlouhá doba, z těchto bratrů jsou dnes sestry Lana a Lilly Wachowští, jedna věc se ovšem zcela určitě nezměnila – Matrix od bratrů/sester Wachowských nadále zůstává zásadním milníkem kinematografie a spousta filmových diváků ho dodnes pokládá za jeden z nejzásadnějších filmů, který je osobně definuje jako filmové fanoušky. A není se čemu divit. Matrix je totiž po všech stránkách dodnes skvělou záležitostí a roku 1999 Wachowští představili pravděpodobně nejzajímavější sci-fi svět od dob původních Star Wars.
Wachowští brali inspiraci všude možně. Kromě různých anime, videoher, komiksů a hongkongských akčních filmů nebo především i z filozofických teorií například o potenciální existenci našeho světa v simulaci. To pro Matrix znamená několik věcí. Nejen, že z něj jde v mnoha momentech cítit videoherní i anime estetika, akce se podobá vrcholům z hongkongských filmů, ale především jsou v něm právě ony filozofické úvahy a neskutečný přesah, který dodnes může v mnoha ohledech působit inspirativně a dovést k divákovu zamyšlení nad jeho vnímáním světa. Matrix je tak nejen stylovou akční peckou, ale také neskutečně chytrým filmem a geniální příklad toho, že film může být nejen sexy a cool, ale především právě i skutečně chytrý.
Matrix do jisté míry předběhl svojí dobu. V roce 1999 šlo o zásadní film, jeho témata ale přesahují až do současnosti. V roce 1999 byl internet ještě v ranných letech a pravděpodobně nikdo nemohl odhadnout jakým směrem se internet v následujících letech vydá. Wachowští nicméně přišli se scénářem, který jakoby náhodou skutečně předpověděl budoucnost. Především je ovšem Matrix i filmem o přeměně, což potvrdila i Lilly Wachowski. Dle ní byl v počátku Matrix alegorií na transexualitu právě v podobě přeměny hlavního hrdiny. Hlavní hrdina Neo sice na rozdíl od scenáristů a režiséru filmů nezmění pohlaví, přesto i on se musí stát z hackera tím, čím v jádru je – Vyvolený.
Kromě dvojice Wachowských jsou klíčová i další důležitá jména. Jedním z nich je i Yuen Woo – Ping. Čínský režisér, kaskadér a choreograf se zapsal jako autor choreografie k Tenkrát v Číně 1 -2 a režisér Železného opičáka (kde si též ohlídal choreografii) padl do rukou bratrů Wachowských právě díky tomu, že oba bratři měli jeho filmy rádi a chtěli mít za choreografa mistra mezi choreografy v Hongkongu. Woo-Ping svolil až v moment, kdy ho storyboardy bratrů velmi zaujali a také dostal dovolení, aby měl v rámci akční stránky naprosto volnou ruku. Díky tomu tak za Matrixem stojí jeden z nejlepších choreografů všech dob a je to znát. Matrix byl tím filmem, který přivedl styl Wire fu do Hollywoodu a akční scény tak mohli začít sázet na zavěšené herce, kteří ve vzduchu přidrženi drátem předváděli pro hongkongskými filmy nepolíbené diváky něco neskutečného. A i když nějaký divák přece jen ty hongkongské filmy dávno znal, Matrix v rámci Wire fu převedl tak neskutečné věci, že i fanda hongkongských filmů jednoduše musel při sledování filmu vlhnout blahem.
Důležitý je i samotný vizuál, kdy se kamery chopil Bill Pope. Matrix stojí za vznikem efektu Bullet time. Nejen, že tento vizuální nápad skvěle padl k estetice virtuální reality, ale především byl jednoduše dechberoucí. Několik desítek foťáků vytvořilo tak specifický vizuální efekt, že si z něj v následujících letech tak trošku lehce utáhl i Shrek nebo Simpsonovi. Pope především dle vize Wachowských též dokonale zvládl vizuální stránku. Ať už v oblasti specifických výběrů filtrů, kterým divák při zapnutí mozku snadno rozliší zda se aktuální scéna odehrává v simulaci či v realitě a nebo právě dokonalým natočením akčních scén. Sebelepší choreografie je bez správně přehledné kamery a následně povedeného střihu k ničemu. Naštěstí díky Popeovi a střihači Zachu Staenbergovi toto není ten případ a i díky tomu jsou akční sekvence v Matrixu tak skvělé.
Wachowští se převedli nejen jako schopní režiséři, ale především bravurní scenáristé. Příběh Matrixu skutečně obsahuje spoustu jednotlivých funkčních celků a především má plnokrevné postavy. Matrix je na první pohled velmi vděčnou podívanou, přesto též docházelo k tomu, že ho diváci správně nepochopili. To jen dokazuje, že je klíčem k plnému uvědomění dokonalosti Matrixu nutné vnímat každý jednotlivý detail a to buďto v různých záběrech nebo v dialozích. Je to zcela určitě sofistikovaná záležitost, která je ovšem zároveň pořád neskutečně stylová a především představuje dokonalou ukázku Hero’s journey.
Hlavní hrdina Neo si projde tím nejlepším příkladem Hero’s journey. Neo je vytržen ze své (do jisté míry osamělé) sociální bubliny a musí se setkat s tvrdou realitou a navíc s tím, že dle mnohých je právě on tím, kdo má šílenou realitu zastavit. Jenomže je pochopitelně k ničemu to, že v něj věří několik lidí, když si sám Neo o své důležitosti tak jistý není. Po vzoru jeho představitele Keanu Reevese si tak Neo musí projít tvrdým výcvikem v simulaci, kdy mu jen čas ukáže, zda je skutečně tím vyvoleným. Keanu Reeves je v tomhle ohledu geniální castingová trefa, kdy je nejen sympatickým protagonistou, ale především je hrdinova cesta v podání Reevese skutečně přesvědčivá. Navíc je Reevesovo ztvárnění už tak ikonické, že by si člověk nyní jen těžko představil Willa Smitha nebo Brada Pitta.
Laurence Fishburne jako výtečný mentor Morpheus, Carrie-Anne Moss jako velmi přitažlivá hackerka v latexu Trinity, Joe Pantoliano jako Cipher nebo především Hugo Smith jako Agent Smith. Smith je sice programem, přesto jeho postava není bezduchá. Nejen, že má do jisté míry zajímavou motivaci, která vyloženě netkví z jeho přirozeného naprogramování, ale už zde jsou úkazy, které naznačují, že by Smith mohl být oříškem i pro své stvořitelé (což ostatně dokázali i další dvě pokračování).
Soundtrack Dona Davise i po letech funguje tím správným způsobem, zelené pozadí nastoupilo v té nejlepší formě a Matrix do velké míry sázel na funkční praktické efekty. Matrix nejen schopně zapracoval filozofické elementy, ale zároveň jeho čerpání/pocta mnoha zdrojům nepůsobí monotónně, ale skutečně jako schopné vzdání pocty a zároveň dodání něčeho nového. Matrix byl už v roce 1999 speciální a platí to dodnes, protože i různé variace, které přišli poté se nezachrání od faktu, že Matrix jednoduše přišel dřív.
Dalo se z Matrixu vlastně vymlátit ještě o poznání víc? Neomrzel se alespoň trochu po těch 20 letech? Asi možná trochu jo. A ABSOLUTNĚ VŮBEC! První Matrix je i po 22 letech absolutní pecka, která se právem zapsala jako jeden z nejzásadnějších milníků posledních 25 let. Onen WOW moment sice po prvním zhlédnutí už divákovi nikdo nevrátí, genialitu Matrixu to ovšem ani po 10 zhlédnutích neshazuje ani trochu. Matrix bude i v následujících letech zásadním filmovým milníkem, kterému ani případné pochybné kvality Matrixu 4 neseberou nic z jeho výjimečnosti. Je totiž dodnes nestárnoucí pecka, která bezpochyby tak trochu přepsala pojem film tak jak jej známe. Matrix není jen film, to je život!
Trailer:
Verdikt: 5 z 5
Photo © 1999 Warner Bros.