Utajený pasažér Michael (Shamier Anderson) omylem poškodí základní systémy podpory života vesmírné lodi, která letí k Marsu. Zásoby docházejí, důsledky pro misi můžou být fatální a posádku čeká nelehká volba…
S ambiciózními sci-fi se v posledních letech roztrhl pytel. Pořádnou díru v něm v roce 2013 udělala Gravitace, v jejich stopách se poté v následujících letech vydali Interstellar, Příchozí, High Life nebo Ad Astra. A také spousta filmů, které by se kvalitám těchto výjimečných sci-fi chtělo přiblížit, ale tak úplně jim to nevyšlo. Jak už to tak bývá, spousty filmů se snaží dosáhnout kvalit vyhlášených snímků, tak úplně vydařit se jim to ovšem nemusí. Což je do jisté míry příklad i právě Utajeného pasažéra AKA Stowawaye.
Trailer Stowawaye tak trochu lže. Film je totiž spíše než napínavým thrillerem z velké části konverzačkou, která se do velké míry snaží opírat o filozofické úvahy a ráda by se vydala ve stopách Gravitace nebo Interstellaru. Být velkolepou a zároveň uvědomělou sci-fi podívanou. Režie a scénáře se přitom chopil Joe Penna, který scénář sepsal společně s Ryanem Morrisonem. Společně již napsali scénář k filmu Artic, který pojednával o přežití v ledové pustině. Nyní Penna a Morrison sepsali příběh o přežití ve vesmíru. Najmuli si k tomu konzultanty a snažili se o co nejrealističtější zpracování. Celý film v podstatě sází na uzavřený prostor a čtveřici herců. A ve finále je to dohromady tak trochu nefunkční.
V momentě, kdy má vzniknout chytrá sci-fi musí především existovat chytrý scénář/příběh. Ještě před sepsáním příběhu/scénáře poté musí existovat uvědomění toho, o čem chce vlastně film pojednávat. Právě v tomto ohledu se Stowaway dostává do zmíněné slepé uličky. I když divák u filmu náhodou vypne mozek, velmi pravděpodobné mu u sledování Stowawaye lehce naskočí hned několik otázek, které ovšem dost možná nejde vlastně nějakým racionálním způsobem vysvětlit. Film jde navíc velmi snadno rozdělit do dvou separátních polovin, kdy se v první polovině většinu času film snaží o budování atmosféry, charakterizaci postav atd. I když je ta snaha cítit, úplně to nefunguje.
Přesto má ovšem Penna alespoň dobré/snaživé herce. Toni Colette je jako komandér Barnettová solidní a dle očekávání je nejvýraznějším členem obsazení. Po dlouhé době dostává výraznější roli Daniel Dae Kim, který nadále dokáže předvést, že je tak trochu nedoceněným korejsko-americkým hercem, který by si určitě zasloužil větší pozornost i kvůli jeho přirozenému a přesto procítěnému hereckému výkonu. Dosud spíše neznámý Shamier Anderson má zajímavou roli, přičemž minimálně snaha s ní slušně pracovat jde v samotném filmu vidět. A i Anna Kendrick rozhodně nepředvádí špatný výkon, jen je tak trochu menší problém v tom, že jakožto hlavní hrdinka není zrovna nejzajímavější postavou a v jistých momentech se dá polemizovat nad tím, zda Kendrick tato role skutečně sedne. Přesto se i na její výkon ovšem nedá vyloženě nadávat.
Stowaway dokáže představit solidně působící scény s působivým vizuálem. Přitom všem nehrozí, že by ty scény ve vesmíru byli tak intenzivní a napínavé jako u zmíněné Gravitace. Nedá se ani říct, že by Pennova práce s těmito scénami působila vyloženě dojmem, že tvůrce dosáhl vrcholu svých sil. Především tomu filmu člověk totiž nevěří realističnost, které se tvůrci dle všeho pokusili dosáhnout. Ty triky nejsou dokonalé a vůbec při nich nemáte pocit, že vidíte záznam z nějaké vesmírné mise. Což se u takové Gravitace přeci jen uvěřit chvílemi dalo.
Přitom všem ale i spousty aspektů funguje. Hudba Volkera Bertelmanna například v některých momentech velmi slušně graduje napětí. Neznámý kameraman Klemens Becker předvádí slušnou práci. Se zvukem je poté v rámci Stowawayem odvedená solidní práce, přesto se i v tomhle ohledu nedostaví úplný pocit autentičnosti a pocitu, že někdo odvedl tu nejlepší možnou práci.
Stowaway se především skutečně snaží být zároveň dramatem a zároveň thrillerem. Přitom všem se snaží o filozofické otázky o životě a smrtí, nebezpečí vesmíru a toho, co je vlastně člověk ochoten podstoupit. Existuje přitom mnoho příkladů, kdy jde krom napínavé podívané dodat souběžně i vnímavou a přesahovou podívanou, v případě Stowawaye to ten případ ale není.
Penna se v podstatě snaží diváka napnout, poučit a dost možná i šokovat. Přitom se ale nedá říct, že by mu vyšlo alespoň jedno z toho. Stowaway je slušná sci-fi, které člověk nemůže upřít ambice, pěkný vizuál, solidní zvuk a dobře zvolené obsazení. Nástupce Gravitace nebo Interstellaru z něj ovšem určitě nebude a přitom se nedá říct, že by na samotném počátku takové ambice neexistovali. Moment selhání už ovšem nastává v momentě, kdy tvůrci evidují snahu o natočení realistické podívané, přičemž se to nepovede a ve finále mají navíc scénář plný děr. Obtížná mise se Pennovi a Morrisonovi v tomhle případě dost možná rozpadla pod rukama už na samotném počátku. Minimálně solidní základ to ale má…….
Trailer:
Verdikt: 3 z 5
Photo © Netflix
