V roce 1980 otevřely Spojené státy hranice s Kubou, aby za emigranty mohli z Ostrova svobody přijet příbuzní. Fidel Castro se potřeboval zbavit nežádoucích osob, a tak se do USA s ostatními uprchlíky dostalo přes 25 000 kriminálníků. Mezi nimi i Antonio Montana (Al Pacino) a jeho kamarád Manny Ribera (Steven Bauer), kteří v záchytném táboře pro bosse Franka Lopeze (Roberta Loggia) bez rozpaků spáchají vraždu a odměnou jim je udělena zelená k…arta. Díky bezskrupulózním praktikám se Montana z outsidera vypracoval v mafiánského bosse, dokonale ovládajícího vlastní drogové impérium. S narůstající mocí a bohatstvím však narůstá i Tonyho paranoia. Nemůže si dovolit nikomu důvěřovat a propadá se stále hlouběji do temné a násilnické verze amerického snu, kterou sám stvořil.
Tento film je celkově uznáván jako jeden z nejlepších remakeů všech dob a většina by se i shodla na tom, že svého už tak velmi povedeného předchůdce ještě výrazně překonává, háček je v tom, že spousta diváků vlastně nemá tušení, že je Zjizvená tvář s Al Pacinem remakem o 51 let staršího filmu. Právě fakt, že byl Pacino fanouškem původního snímku byl hlavním strůjcem realizace nové Zjizvené tváře a Al Pacino byl u ní hnací motor. Na rozdíl od originálu se kvůli rozpočtu časové zasazení zasadilo do tehdejší současnosti a především se přišlo s další důležitou změnou- místo italského gangstera Tonyho Camonteho se tu sleduje příběh kubánského emigranta Tonyho Montany, který se stejně jako hrdina původního snímku ze dna vyhrabe na kriminální vrchol jen proto aby následně opět splaskla klec a hlavní hrdina se ve finále dostal ještě dál než na dno. S nápadem na to, že bude hlavní hrdina kubánec původně přišel původní režisér Sidney Lumet, ten ale po neshodách s producentem Martinem Bergmanem projekt opustil (Lumet chtěl z filmu udělat víceméně politický film a Bergman byl proti) a na jeho místo nastoupil tehdy mladý Brian De Palma, jenž měl za sebou snímky jako Carrie nebo Výstřel a platil za mladého talentovaného vycházejícího režiséra, scénář si poté vzal na starost tehdy vycházející Oliver Stone (později režisér filmů Četa nebo JFK), který psal scénář při vlastním souboji se závislostí na kokainu a právě tento fakt se podepsal i na výsledném filmu. A sluší se zmínit, že právě duo Brian De Palma a Oliver Stone stojí za jedním z nejlepších remakeů všech dob, což dokazuje i fakt, že tento remake opravdu přece jen strká původní film lehce do kapsy.
Dříve jsem měl problém s tím, že na rozdíl od toho, že je původní Zjizvená tvář možná až přehnaně krátká je novější zase naopak mírně přetažená. Nakonec ale uznávám, že ten film nejen, že má parádní tempo ale ve finále by vlastně divák chtěl víc. Novější Zjizvená tvář má totiž díky své delší délce šanci skutečně vystavět vzestup jednoho kriminálníka ze dna na vrchol a následně ukázat, že i vrchol má svá úskalí po kterých je zase opět lehké spadnout zpět na dno….. a možná ještě níž. V tomhle případě navíc vůbec nehraje prim, že je protagonista totální zmetek a to nejen díky tomu, že se ukáže, že má Tony Montana i své morální zásady a limity ale především díky výkonu Al Pacina, který stvořil jednoho z nejlegendárnějších filmových mafiánů všech dob.
Al Pacino sice nebyl za roli Tonyho Montany na Oscara ani nominován, jeho výkon v roli Tonyho Montany je ale prostě strhující. Už od samotného kubánského přízvuku, kterým si Pacino získá diváka už od úvodního policejního výslechu. Od začátku vidíme, že je Tony Montana cílevědomý, chladnokrevný a snaží se každou cenu vybudovat si v podsvětí jméno a ideálně poté vyšplhat na povrch. Montana od začátku ví jak to v byznysu chodí a jde si za svým přes mrtvoly. Zároveň ale vidíme, že má i své morální zásady či limity, je to člověk, který se svou rodinu snaží zajistit a rád by se i usadil se ženou a dětmi. Pořád je to ale mafián a svou sebedůvěrou a horkokrevností sice získává pozornost a s ní vytoužené šplhání na potravním řetězci, zároveň si tím ale podráží větev, která jednou musí prásknout. Společně s Michaelem Corleonem z trilogie Kmotr se bezpochyby jedná o Pacinovu životní roli a jeden z těch hereckých výkonů, který nebyl nikdy oceněn tak jak by si jistě zasloužil.
Zjizvená tvář ve finále skutečně staví na síle vzestupu a pádu a skutečně bravurní scenáristické tempo, přičemž jednu parádní scénu hned za rohem nahradí další. Skvěle se přitom sleduje výkon hlavního protagonisty a především zde skutečně funguje pozorovat jeho okolí a vývoj kolem. Montana sází na svého nejlepšího přítele Mannyho (velmi fajn Steven Bauer) a i když by to pravděpodobně sám neuznal tak bez něj by se na vrchol moci pravděpodobně jen tak nedostal. Stejně tak ve finále funguje vztah mezi ním a jeho láskou a pozdější ženou Elvirou (Michelle Pfeiffer zde ve scéně v restauraci předvádí opravdu parádní herecký koncert). Tony se do ní očividně zamiluje na první pohled a i když se jedná o přítelkyni jeho šéfa a doslova mu řekne, že by o něj nestála ani za nic tak k ní Montana stále tuhle lásku cítí. Mezi Tonym a Elvirou následně vznikne několik vyhrocených slovních konfrontací a vše to parádně vygraduje právě ve scéně v restauraci, která má každým zhlédnutím snad opravdu větší a větší sílu.
Především je tu ale šikovný Brian De Palma, který se nebál brutality za každou cenu. Díky jeho oblafnutí MPAA se navíc do kin dostala původně zamítnutá nejbrutálnější a nejdrsnější verze a diváci tak mohou vidět realistický drsný příběh, který je ve finále plný násilí a krom klasického střílení či podřezávání tu dokonce nechybí ani motorová pila. Především se ale zde v plné síle ukazuje De Palmova silná režijní ruka, která skutečně perfektně buduje postupné vyprávění, jako klasicky u jeho filmů nechybí práce s detaily, mrazivá atmosféra při mnoha momentech a především už zde De Palma předvedl, že mu nedělají problém akční scény. Přestřelky má totiž Zjizvená tvář parádní a závěrečná přestřelka v Montanově sídle už nějak automaticky patří mezi nejznámější a snad i nejlepší filmové přestřelky v dějinách kinematografie. Tony Montana totiž definitivně padá na dno, vzdát se ale rozhodně nehodlá a to i přesto, že se mu krom podniku rozpadá i manželství, vztah s nejlepším kamarádem nebo sestrou. Toto navíc dovede ještě k jedné důležité části, která Montanu definitivně dostane na dno. A ať už Tony Montana závěrečnou přestřelku přežije či ne tak se pro něj dle mého názoru nejedná o vítězství ani v jednom případě, protože Montana v závěru skutečně klesá až po dno ze kterého se opravdu nejde vyhrabat.
Na Zjizvenou tvář se krásně kouká, má naprosto parádní hudební motiv, především ale opravdu těží ze silného scénáře, silného hereckého výkonu hlavního hrdiny a De Palmovy režie u které se sice začalo říkat, že Steven Spielberg ve finále přece jen udělal více práce než jen jeden pouhý záběr ve finální přestřelce, De Palmovy ale jeho kredit za tento film, který mu definitivně nakopl kariéru (i přesto, že za tento film z nějakého důvodu dostal nominaci na Zlatou malinu za nejhorší režii) nikdo nesebere a dodnes se právem jedná o kultovní pecku, která je navíc strůjcem legendární hlášky Say Hello to My Little Friend. Na sequel Son of Tony nakonec v roce 2001 vůbec nevyšlo, v poslední době se ale přece jen začalo mluvit o další nové verzi. A jak se ukázalo u té verze z roku 1983 tak může vzniknout nejen kvalitní remake ale taky remake, který může svého předchůdce překonat. Zároveň ale platí, že druhý povedený remake v řadě by byl víceméně překvapivý a vzhledem k tomu, že se o remakeu mluví už téměř dekádu by se vlastně nikdo nemusel divit kdyby na film nikdy nedošlo. A ve finále to nemusí být na škodu, protože i kdyby jste o Zjizvené tváři z roku 1932 (trochu právem) řekli, že tak trochu zestárla, o verzi z roku 1983 to snad říct nelze. Dodnes totiž neztratila snad nic na svém půvabu a časem opravdu může u někoho uzrát jako totální pecka. Tony Montana je možná hajzl, zato ale neskutečně charismatický hajzl se silným příběhem a sympatickou odvahou. V tomhle případě jde možná o trochu nevhodný příklad, přece jen by se ale vždy slušelo na to jít jako Tony Montana- Nikdy se nevzdávat!
Trailer:
Verdikt: 5 z 5
Photo © Universal Pictures